CVIČENÍ


Sestavil, Petr Pavlík originál z lampa.cz

Mistr seděl nepohnutě pod stromem na zahradě. Přišel žák, usadil se
opodál a také tiše seděl. Uplynula delší doba, než mistr promluvil:
„Příteli, co to vlastně děláš?“
„Cvičím se, abych také dosáhl poznání,“ odpověděl žák a pokračoval v
soustředění.
Mistr nic neříkal, přinesl si dva kousky cihly, opět usedl a začal je
vší silou o sebe třít. Když to trvalo delší dobu, žák už to nevydržel
a zeptal se:
„Mistře, proč děláte ten rámus?“
„Přece vidíš – když se bude dostatečně dlouho leštit cihla, vznikne z
ní zrcadlo,“ odpověděl mu s úsměvem mistr.
„Ale to přece nikam nevede!“ namítal žák.
„Stejně jako tvoje cvičení, i kdyby bylo sebedelší,“ pokrčil rameny
mistr a dál třel cihly.
Žák a něj chvíli zničeně zíral a konečně se zeptal:
„A co mám tedy vlastně dělat?“
„Představ si, že řídíš vůz, který se ti zastaví. V ruce džíš bič. Koho
půjdeš pohánět, vůz nebo osla?“
Žák zmlkl a pokračoval v soustředění.


Příspěvek byl publikován v rubrice Zenové příběhy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.