POHÁR VÍNA


Sestavil, Petr Pavlík originál z lampa.cz

Jeden buddhistický kněz učil, že skutečně osvobozený nečiní rozdíl
mezi věcmi, což sám dokazoval pitím a návštěvami veřejných domů. Když
o tom vypravovali opravdovému mistrovi, ten odpověděl:
„Žádný, kdo je otrokem svých tužeb, by do toho neměl míchat nějaké
osvobození.“
Kněz se o tom doslechl, vtrhl do mistrova domu a vykřikoval:
Každý buddhista prohlašuje, že Samsara je Nirvana, a že není rozdíl
mezi spoutaným a osvobozeným, ale pak se bojí podle toho žít. Zbaběle
se schovává za zeď všelijakých příkazů a zákazů: „Dělej to, nedělej
ono.“ Ale tím vlastně popírá, co před tím tvrdil! Já tím ale skutečně
žiji, můžete si myslet, že podléhám vášním, ale já je vidím v jejich
čistotě, jakožto Buddhovu podstatu. To je ten rozdíl. Jsem tedy
opravdový učitel, protože žiji, co učím, kdežto vy ne.“
Mistr mu odpověděl: „Ale takové učení se naprosto nehodí pro lidi.“
„Proč by se nemělo hodit?, zlobil se kněz.
„Nebudeme se o to přít“, pokračoval mistr, „doslechl jsem se však, že
vy jste opravdový znalec vína. Obvykle zde nikdo nepije, ale schovávám
vždy něco pro příležitostné hosty. Nedávno jsem dostal láhev opravdu
vzácného vína – neřekl byste mi na ně svůj názor?“
„Jistě, velice rád“, přisvědčil kněz.
Mistr poslal sluhu pro víno a ještě z dálky za ním volal: „Ale
nezapomeň, musí to být dokonale čisté!“
Sluha víno přinesl, mělo nádhernou barvu i vůni, ale kněz se zdál být
zaražen. Vybuchl:
„Ale to přece není možné, pít víno z nočníku!“
Mistr hleděl na kněze, jak drží v rukou starý rozpraskaný nočnik s
vínem, a s úsměvem mu odpověděl:
„Jak by to mohlo vadit, nočník je dokonale čistý, ještě jednou vás
ujišťuji, naprosto čistý. Navíc se opravdu jedná o skutečně vzácné
víno.“
Host se pokoušel vína napít, ale nemohl. Postavil nočník na zem a ptal
se:
„Proč jste to udělal?
Mistr vysvětloval: „Nádoba je dokonale čistá a víno je jedno z
nejlepších, vám však přesto vadí způsob podání. Podobně vy učíte
čistou nauku, že osvobozený nečiní rozdíl mezi věcmi. Vzhledem ke
způsobu vašeho života ji však podáváte v nádobě, která ať už je či
není ve své podstatě dokonale čistá, je ale v každém případě spojena s
pocitem špíny, a to lidé nemohou přijmout.“
Po tomto rozhovoru změnil kněz svůj způsob života.


Příspěvek byl publikován v rubrice Zenové příběhy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.