Aštávakragíta – zpěv pátý


Z díla AŠTÁVAKRAGÍTA

Peložil z německého překladu H. Zimmera
(Anbentung Mir, Mnichov 1929, nakl. R. Oldenbourg)
Jiří Navrátil
Podle sanskrtského originálu zrevidoval
Boris Merhaut
(AVATAR, Praha 1994)

Aštávakra pravil:

1. Není ničeho, co by se tě dotýkalo. Jsi čistý – z čeho si tedy ještě přeješ se vymanit? Rozpusť mnohost světa – takto kráčej ke splynutí!
2. Z tebe všechno vystupuje jako bubliny z moře: takto poznej Sám Sebe jako samojediného – takto kráčej ke splynutí!
3. Třebaže všechno je před tvýma očima, je to jen bezpodstatné zdání, a není to tedy v tobě, neposkvrněném. „Rozvinulo se“ to jako had, o němž se ukazuje, že je pouhým provazem – takto kráčej ke splynutí!
4. Jsi stejný v strasti i slasti dokonalý. Jsi lhostejný k naději i beznadějnosti, lhostejný k životu i smrti – takto kráčej ke splynutí!


Příspěvek byl publikován v rubrice Aštávakragíta. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.