Bhagavadgíta – zpěv čtrnáctý, Cesta sil přírody


Z díla BHAGAVADGÍTA   neboli ZPĚV VZNEŠENÉHO
Přeložil Rudolf Janíček, 1989

1. Vznešený se opět ujal slova: „Zjevím ti teď vědění všech vědění, jež mnohé světce odměnilo po pozemském životě Nejvyšší Dokonalostí.

2. Protože si osvojili toto vědění, nevracejí se zpět do koloběhu životů. Splynuli se Mnou a osvobodili se od nových zrodů a skonů.

3. Velká Příroda, podstata hmotného jsoucna, ó potomku králů, je Mé lůno. Do něho zasévám sémě, z něhož se rodí mnohotvarý život.

4. Jsem lůno všech lůn. Jsem sémě, z něhož klíčí život všech druhů.

5. Sattva – čistota, Radžas – činorodost a Tamas – temnota, milý Ardžuno, jsou ony tři přírodní síly, jež poutají nesmrtelnou duši ve zhmotnělém tvaru.

6. Zářivá a bezúhonná Čistota už sama sebou váže lidského tvora ke štěstí a vědění.

7. Vášnivá Činorodost vzbuzuje žízeň, touhu a slepou připoutanost k činům, Ardžuno. Tím pevně poutá ztělesněnou duši.

8. Ale nevědomá Temnota, zplozená klamem, potomku králů, mate všechny bytosti, neboť udržuje duši v netečnosti, nedbalosti, tuposti a spánku.

9. Čistota spojuje člověka s blahem a štěstím. Činorodost prahne po činech, ale Temnota, Ardžuno, zatemňuje všechno poznání a vězní duši v klamu.

10. Čistota, královský princi, někdy povstává a vítězí nad Činorodostí a Temnotou. Jindy Činorodost povstává a nabývá vrchu nad Čistotou a Temnotou. A někdy Temnota, zmatením rozumu, poráží zase Čistotu a Činorodost.

11. Proniká-li každou branou těla světlo poznání, tu věz, Ardžuno, že Čistota má vládu nad takovým obydlím!

12. Lakota, vzrušená mysl, přemíra činů, neklid a touha přebývají zase tam, kde sídlí vášnivá Činorodost, ó ture mezi muži!

13. A beznaděj, tupost, zmatek a sebeklam pučí vždy tam, královský synu, kde panuje nevědomá Temnota.

14. Zemře-li člověk pod perutěmi Čistoty, je vynesen do neposkvrněných končin lidí pravdymilovných.

15. Setká-li se duše člověka se smrtí v panství Činorodosti a vášně, bude v novém životě stále puzena k činnosti. Ale ten, kdo zemře v nevědomosti, je určen k novému zrodu z lůna nerozumu.

16. Sladké je ovoce Čistoty, hořké je ovoce Činorodosti a vášně, ale jedovaté je ovoce nevědomé Temnoty.

17. Z Čistoty vykvétá moudrost, z Činorodosti chtivost, kdežto zmatek, sebeklam a tupost jsou trojím plodem temné nevědomosti.

18. Ti, kdož jdou za Čistotou, jdou vzhůru, kdož milují Činorodost, přešlapují na místě, avšak nevědomci, tonoucí v Temnotě, klesají na nejnižší stupeň.

19. Člověk, jenž chápe, že jen tyto tři síly vládnou životu a že nad nimi věčně dlí nejvyšší Pán, poznal Moji duchovní přirozenost.

20. Kdo se povznesl nad tuto trojici sil, z nichž jeho tělo povstalo, je osvobozen od zrození, stáří a smrti a dospívá již v tomto životě k nesmrtelnosti.“

21. Ardžuna se opět tázal: „Podle čeho se pozná ten, kdo se povznesl nad tyto tři vlastnosti? Jak si počíná a jak je přemáhá, Pane?“

22. Vznešený odpověděl: „Přemáhá je ten, potomku králů, kdo netouží po výhodách Čistoty, ani po plodech Činorodosti, ani po ovoci klamu zplozeného Temnotou a nemá je ani v nenávisti.

23. Přemáhá je ten, kdo se od nich odvrací, a přece si je vědom jejich hry, kdo nalézá v sobě sebe sama a nikdy nekolísá.

24. Přemáhá je ten, kdo pohlíží stejně na radost jako na bolest, stejně na kámen jako na hroudu zlata, stejně na chválu jako na hanu a kdo je stálý v náručí lásky či v opuštěnosti samoty.

25. Přemáhá je ten, kdo je stejný ve cti jako v potupě, stejný k příteli jako k nepříteli a kdo není nutkán k ziskuchtivým činům. Věz, že takový člověk se opravdu vyprostil z vlivů tohoto světa!

26. Když se vymanil z moci těchto přírodních sil, slouží Mi pak takový člověk s naprostou oddaností a je hoden toho, aby se spojil se Mnou.

27. Neboť věz, že Já ztělesňuji ono dokonalé jsoucno, onu neměnnou podstatu Nesmrtelnosti, onu věčnou Cestu k Pravdě, onu Blaženost, jež se vymyká všemu srovnání!“


Příspěvek byl publikován v rubrice Bhagavadgíta. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.