Bhagavadgíta – zpěv šestnáctý, Cesta sil božských a démonských


Z díla BHAGAVADGÍTA   neboli ZPĚV VZNEŠENÉHO
Přeložil Rudolf Janíček, 1989

1. Opět promluvil Vznešený: „Neohroženost, čistota srdce, vytrvalost ve cvičení a vědění, velkodušnost a dokonalá vláda nad smysly, oddanost, čtení svatých písem a sebekázeň,

2. trpělivost, pravdivost, jasný klid, sebezapření, mírumilovnost, soucit, laskavost, pokora, pevné předsevzetí a neznalost škodolibosti a závisti,

3. velkomyslnost, statečnost, čistota a přátelskost – toto, ó potomku králů, jsou vlastnosti předurčené pro stav božský!

4. Ale kdo je domýšlivý, sobecký, zpupný, hašteřivý a nevědomý, Ardžuno, je zrozen pro stav zkázy!

5. Ti, kdož jsou ozdobeni vlastnostmi božskými, jsou hodni osvícení, ale duše zatemnělé jsou vrhány do pout otroctví. Buď dobré mysli, Ardžuno, neboť jsi zrozen pro stav nebeský!

6. Na tomto světě se lidé rodí ve dvojím vtělení: ve vtělení božském a ve vtělení démonském. Vtělení božské jsem již vyložil. Teď poslyš o duších démonských.

7. Tyto duše nevědí, jak smysly klamou, ani co je svádí z pravé cesty. Neznají čistoty ani obřadu, neboť v nich není poznání.

8. Říkají, že není ve světě ani pravdy, ani řádu ani Prozřetelnosti, že vesmír nemá základů a že vše je jen pouhou hrou náhody.

9. A tak jsou tyto nevědomé duše bez vedení a libují si v krutých činech. Narodily se jako nepřátelé tohoto světa jen proto, aby jej ničily.

10. V jejich tepnách vře sžíravá žádostivost. Tonou v marnivosti, domýšlivosti a okázalosti. Podlehli klamu a věčně bloudí v kole svých hříšných činů.

11. Jsou zatíženy nespočetnými starostmi až do smrti a jsou stálí jen ve své chtivosti.

12. Jsou chyceni v pasti klamných nadějí, bičováni hněvem a žádostí a sníží se ke každému prostředku, aby se domohli bohatství a požitků.

13. Říkají: ,Toto bohatství jsem získal dnes. Tohoto cíle dosáhnu zítra. Toto štěstí je mé a tamhleto bude také moje.,

14. ,Tohoto nepřítele jsem zničil a ostatní nepřátele zničím také! Já jsem pán, raduji se, všeho jsem dosáhl, jsem mocný a šťastný!,

15. ,Já jsem bohatý a urozený. Kdo se mi vyrovná? Chci obětovat, chci udílet almužny, chci užívat!, Takto jsou oklamáni nevědomostí.

16. A tak pomateni pošetilými představami, chyceni do sítě klamu, omámeni domnělou radostí, jsou vrháni do bezedné propasti.

17. Opojeni pánovitou pýchou a bohatstvím, vykonávají oběti jen podle jména, jen pro okázalost a nedbají jejich pravého účelu.

18. Posedlí zlobou, sobectvím, panovačností, nestoudností a lakotností, tito zlomyslní lidé nenávidí Mě, jenž sídlím v jejich tělech i v tělech jejich bližních.

19. Tyto zbloudilé duše, klesající na nejnižší stupeň společnosti, vrhám stále a stále do tohoto světa, aby se tu rodili z lůn démonských.

20. Zapleteni do tenat věčných zrodů beze Mne, řítí se stále hlouběji a hlouběji do propastných temnot.

21. Trojí branou se vchází do pekla – branou neřesti, branou zloby a branou chtivosti.

22. Člověk, jenž se vyhýbá těmto třem temným branám, činí dobře, neboť přijde k Nejvyššímu, ó synu králů.

23. Ale kdo nedbá zákonů svatých knih a jedná jen pod tlakem žádostivosti, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani Nejvyššího.

24. Proto jednej tak jak ukládají svaté knihy, neboť jimi poučen, splníš svůj úkol!“


Příspěvek byl publikován v rubrice Bhagavadgíta. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.