Svatý korán – Sůra 32, Padnutí na zem, Al-Sadžda


1. Alif lám mím!
2. Seslání Písma tohoto – o němž pochyby není – od Pána lidstva
veškerého pochází;
3. oni však říkají: „Sám si to vymyslil!“ Ó nikoliv, to pravda je od
Pána tvého pocházející, abys varoval lid, k němuž nepřišel před
tebou varovatel žádný – snad půjdou po správné cestě.
4. Bůh je ten, jenž nebesa a zemi i vše, co je mezi nimi, v šesti
dnech stvořil a pak na trůnu Svém se usadil. A nemáte kromě Něho
ochránce ani přímluvce žádného. Což se nevzpamatujete?
5. On rozkaz z nebe na zem usměrňuje a ten pak k Němu vystoupí v den,
jehož délka – podle počítání vašeho – tisíc let činí.
6. A tak tomu je – On zná nepoznatelné i všeobecně známé a On mocný
je i slitovný;
7. ten, jenž udělal překrásně každou věc jím stvořenou a člověka
nejdříve z hlíny stvořil,
8. pak potomstvo jeho z kapky vody nicotné učinil
9. a potom jej vyrovnal a část ducha Svého v něj vdechl;a sluch, zrak
i srdce všem vám dal – a přece jak málo jste vděční!
10. A říkají: „A až zabloudíme kdesi v zemi, což vskutku budeme novým
stvořením vzkříšeni?“ A přece jen v setkání s Pánem svým nevěří!
11. Rci: „Anděl smrti, jenž vás na starosti má, vás povolá a potom
budete k Pánu svému navráceni!“
12. Kdybys viděl, jak provinilci klopíce hlavy před Pánem svým volat
budou: „Pane náš, viděli jsme a slyšeli jsme; vrať nás na zem a my
zbožné skutky konat budeme, neboť nyní jsme o pravdě přesvědčeni.“
13. Kdybychom chtěli, dali bychom duši každé vedení správné, leč nechť
uskuteční se slovo Mé: „Věru naplním peklo lidmi spolu s džiny!“
14. Ochutnejte trestu za to, že jste zapomněli na setkání s tímto svým
dnem; My také jsme na vás zapomněli, okuste tedy za skutky své
trest nesmrtelný!
15. Ve znamení Naše pak věří jedině ti, kdož při zmínce o nich na zem
padají klaníce se a chválu Pána svého slaví, aniž jsou domýšliví.
16. Boky jejich se lůžkům vyhýbají, neboť oni Pána svého z bázně i z
touhy vzývají, a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají.
17. Žádná duše neví, co z radostí skryto je pro ně odměnou za skutky
jejich.
18. Cožpak je věřící roven tomu, kdo je hanebník? Ne, ti rovni si
nebudou.
19. Pro ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, pro ty jsou určeny
zahrady útulku jako příbytek za to, co činili,
20. však těm, kdož nepravosti páchali, těm oheň bude útočištěm. A
kdykoliv budou chtít z něho odejít, budou v něj navráceni a řečeno
jim bude: „Ochutnejte trest ohnivý, jejž za vylhaný jste měli!“
21. A dáme jim okusit trestu bližšího kromě trestu většího – snad se z
bludu svého navrátí.
22. Kdo je nespravedlivější než ten, jenž – když připomínána jsou mu
znamení Pána jeho – od nich se odvrátí? My věru se provinilým
pomstíme.
23. Věru jsme již dali Mojžíšovi Písmo – a nebuď na pochybách, že se s
Nim setkáš – a stanovili jsme je pro dítka Izraele jako vedení
24. a z nich pak učinili jsme vedoucí, aby podle rozkazu Našeho vedli
za to, že byli neochvějní a o znameních Našich přesvědčeni.
25. Pán tvůj vskutku pak rozsoudí mezi nimi v den zmrtvýchvstání to, o
čem se v mínění rozcházejí.
26. Což nebylo jim ukázáno, kolik před nimi jsme již zahubili
pokolení, okolo jichž příbytků tak často procházejí? A věru jsou v
tom znamení – což sluchu tomu nepopřejí?
27. Což nepozorují, jak ženeme vodu na zem vyprahlou, takže z ní obilí
vzrůstá, jímž živí se jak oni, tak i jejich stáda? Což jasně to
nezří?
28. A vyptávají se: „Kdy tedy přijde ono rozhodnutí, jste-li
pravdomluvní?“
29. Odpověz: „V den rozhodnutí nebude nic platna víra těm, kdož
nevěřící byli, a nebude jim dán odklad žádný!“
30. Odvrať se tedy od nich a vyčkávej! Však také oni čekají.


Příspěvek byl publikován v rubrice Korán. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.