Svatý korán – Sůra 4, Ženy, Al-Nisa´


1. Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a
stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké
mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a
dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad
vámi je pozorovatelem.
2. A dávejte sirotkům majetky jejich a nezaměňujte špatné za dobré!
Nepohlcujte jejich jmění přidávajíce je k majetkům svým, vždyť to
hřích je veliký!
3. Bojíte-li se, že nebudete spravedliví k sirotkům. . . berte si za
manželky ženy takové, které jsou vám příjemné, dvě, tři a čtyři;
avšak bojíte-li se, že nebudete spravedliví, tedy si vezměte jen
jednu nebo ty, jimiž vládnou pravice vaše. A tak se nejlépe
vyhnete odchýlení.
4. A dávejte ženám obvěnění jako dar; jestliže vám z laskavosti dají
něco z toho, tedy toho užijte ve zdraví a spokojenosti.
5. A nedávejte nerozumným jmění své, jež Bůh pro vás učinil podstatou
obživy, ale dávejte jim z něho na jejich výživu a odívání a mluvte
s nimi slovo vlídné.
6. A zkoušejte schopnosti sirotků, dokud nedospějí do věku sňatku;
postřehnete-li pak u nich zralost úsudku, tedy jim předejte
majetky jejich. A nepohlcujte z něho nadbytečně a chvatně, dokud
oni nedospějí. Nechť ten, kdo je bohatý, se zdrží a nechť ten, kdo
je chudý, jí z něho jen podle zvyklosti oprávněné. A když jim
předáte majetky jejich, dejte si to potvrdit svědky – a Bůh
postačí jako zúčtovatel.
7. Mužům náleží podíl z toho, co zůstavili rodiče a blízcí příbuzní,
a ženám náleží podíl z toho, co zůstavili rodiče a blízcí příbuzní
– ať již je toho málo, nebo mnoho – jako podíl určený.
8. A jsou-li přítomni při rozdělování příbuzní, sirotci a chudí,
dejte jim něco z toho a promluvte s nimi slovo vlídné.
9. A nechť se střeží ti, kdož – v případě, že po sobě zanechají slabé
potomstvo – se o ně budou také strachovat, utiskovat jiné! Nechť
bojí se Boha a nechť hovoří slovo přímé!
10. Ti, kdož nespravedlivě pohlcuji majetky sirotků, věru pohlcují to,
co v břichách jejich v oheň se promění, a spáleni budou jeho
plameny.
11. A Bůh vám stanoví o dětech vašich toto: synovi podíl rovný podílu
dvou dcer; a je-li dcer více než dvě, patří jim dvě třetiny toho,
co zůstavil. A jestliže je dcera pouze sama, tedy jí patří
polovina. A rodičům jeho: každému z nich jedna šestina toho, co
zůstavil, jestliže měl mužského potomka. Jestliže neměl mužského
potomka, pak po něm dědí jeho rodiče, přičemž matce jeho patří
jedna třetina. A jestliže měl bratry, pak matce náleží jedna
šestina toho, co zůstane po vyplacení odkazů a uhrazení dluhu“. A
vy nevíte, kdo z rodičů či dětí vašich je vám užitečnější. A toto
je ustanovení od Boha a věru Bůh je vševědoucí, moudrý.
12. Vám náleží polovina z toho , co zůstavily manželky vaše, jestliže
neměly mužského potomka. A jestliže měly mužského potomka, patří
vám z toho, co zůstavily, jedna čtvrtina poté, když byly vyplaceny
odkazy a uhrazeny dluhy jejich. A manželkám patří jedna čtvrtina
toho, co zůstavíte, jestliže nemáte mužského potomka. A jestliže
máte mužského potomka, pak patří manželkám jedna osmina toho, co
jste zůstavili po vyplacení odkazů a po uhrazení dluhů. Jestliže
muž nebo žena zanechají dědictví po boční linii a mají bratra nebo
sestru, pak každému z obou patří jedna šestina. A je-li jich více,
pak jsou podílníky na jedné třetině po vyplacení odkazů a po
uhrazení dluhů aniž se tím někomu uškodí. A toto je ustanovení od
Boha a Bůh je vševědoucí, blahovolný.
13. A toto jsou omezení Boží, a kdokoliv poslouchá Boha a posla Jeho,
tomu Bůh dá vstoupit do zahrad, pod nimiž řeky tekou, a v nich
nesmrtelný bude – a to úspěch je nesmírný.
14. Kdo však neposlechne Boha a posla Jeho a překračuje omezení Jeho,
tomu Bůh dá vstoupit do ohně a tam nesmrtelný bude – a pro něj
určen je trest zahanbující.
15. Proti těm z vašich žen, jež dopustí se hanebnosti, vezměte jako
svědky čtyři z vás. A jestliže tito to dosvědčí, podržte ženy v
domech, dokud smrt je nezavolá anebo Bůh pro ně nepřipraví nějaké
východisko.
16. Ty dva z vás, kteří se toho dopustí, potrestejte! A jestliže se
pak kajícně obrátí a polepší, nechte je být! A Bůh věru je
milostivý ke kajícníkům a slitovný.
17. A jedině Bohu patří rozhodnutí a pokání těch, kdož dopustili se
špatného z nevědomosti a potom se kajícně obrátili v krátké době.
Těm Bůh věru odpustí a Bůh je vševědoucí a moudrý.
18. Však odpuštění nebude dáno těm, kdož dopouštějí se špatností a
teprve ve chvíli, když smrt se pro některého z nich dostaví,
zvolají: „a já nyní se kaji!“ A nebude také pro ty, kdož zemřou
jako nevěřící – pro ty jsme připravili trest bolestný.
19. Vy, kteří věříte! Není vám dovoleno získávat ženy jako dědictví
proti vůli jejich; neutiskujte je jen proto, abyste si mohli
odnést část toho, co jste jim dříve darovali, leda že by se
dopustily zjevné hanebnosti. A zacházejte s nimi podle zvyklostí
uznaných! Jestliže k nim cítíte odpor, je možné, že cítíte odpor k
něčemu, do čeho Bůh vložil velké dobro.
20. A jestliže chcete vyměnit jednu manželku za jinou a dali jste
jedné z nich qintár, pak od ní neberte při rozvodu nic. Což snad
byste to chtěli vzít, dopouštějíce se tak nečestnosti a hříchu
zjevného?
21. A jak byste jí to mohli vzít, když jste byli jeden s druhým úzce
svázáni a ony od vás již přijaly závazek pevný?
22. A neberte si za manželky ženy, jež byly provdány za vaše otce,
leda že se to stalo už v minulosti. A věru je to hanebnost
zavrženíhodná a způsob hnusný!
23. A jsou vám zakázány jako manželky vaše matky, vaše dcery, vaše
sestry, vaše tety z otcovy i matčiny strany, vaše neteře z
bratrovy a sestřiny strany, vaše kojné a vaše soukojenky a matky
vašich žen a vaše nevlastní dcery, jež jsou ve vaší péči a jež se
narodily z žen, k nimž jste již vešli – však jestliže jste k nim
nevešli, není to pro vás hříchem – a manželky vašich synů,
narozených z vašeho ledví, a dále dvě sestry současně, ledaže se
to stalo již v minulosti. A Bůh je věru odpouštějící, slitovný.
24. A (jsou vám zakázány také) muhsany mezi ženami kromě těch, jichž
zmocnily se vaše pravice a to je vám předepsáno Bohem! A vedle
toho je vám dovoleno, abyste si hledali manželky pomocí jmění
svého jako muži spořádaní, nikoliv prostopášní. A za to, co jste
užívali s těmito ženami, dejte jim jejich odměnu podle ustanovení.
A nebude pro vás hříchem, na čem se vzájemně dohodnete po
stanovené době – a Bůh je vševědoucí, moudrý.
25. Kdo z vás se nemůže pro nedostatek prostředků oženit s věřícími
muhsanami, nechť vezme si z těch, jimiž vládnou vaše pravice,
věřící dívky; a Bůh zná dobře vaši víru, a že patříte jeden k
druhému. Ožeňte se s nimi se svolením jejich lidí a dejte jim
jejich odměnu podle uznaných zvyklostí jako muhsanám, a nikoliv
jako prostopášnicím nebo jako těm, jež mají milence. A když se
stanou muhsanami a dopustí se potom hanebnosti, nechť jejich
trestem je poloviční trest příslušející muhsanám. A to je pro ty z
vás, kdož obávají se, že dopustí se prohřešku, avšak budete-li
trpěliví, bude to pro vás nejlepší. A Bůh je odpouštějící,
slitovný.
26. A Bůh vás chce vést a chce vám objasnit obvyklý osud těch, kdož
byli před vámi, a přijmout milostivě pokání vaše. A Bůh je
vševědoucí, moudrý.
27. A Bůh chce přijmout pokání vaše, avšak ti, kdož následují vášně
své, chtějí, abyste se uchýlili velkou úchylkou.
28. Bůh přeje si vám ulehčit, vždyť člověk byl věru stvořen slabým.
29. Vy, kteří věříte! Nepohlcujte si vzájemně majetky své podvodným
způsobem; jiné je, jde-li o obchod na základě vzájemného souhlasu;
a nepřivozujte si smrt! A věru Bůh je vůči vám slitovný.
30. A kdokoliv tak učiní jako přestupek a nespravedlivě, toho věru
ohněm sežehneme – a to je pro Boha nadmíru snadné!
31. Jestliže se vystříháte těžkých hříchů, které jsou vám zakázány,
věru vám vymažeme vaše špatné skutky a uvedeme vás do ráje
uvedením čestným.
32. Nechovejte touhu po tom, čím Bůh vyznamenal některé z vás před
jinými! Mužům dostane se části z toho, co si vysloužili, a ženám
se také dostane části z toho, co si vysloužily. A proste Boha o
část přízně Jeho, vždyť Bůh zná dobře všechny věci.
33. A každému jsme určili dědice, mající právo na to, co zůstavil:
rodiče, blízké příbuzné a ty, s nimiž spojeni jste přísahou. Všem
z nich dejte podíl jejich! Bůh věru je svědkem všeho.
34. Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost
jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých
(ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli
tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se
obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže
vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh
věru je vznešený, veliký.
35. A obáváte-li se rozvratu mezi oběma, povolejte rozhodčího z jeho
rodiny a rozhodčího z její rodiny. A přejí-li si oba manželé
usmíření, Bůh mezi nimi zařídí shodu, neboť Bůh je vševědoucí a
dobře zpraven.
36. Ctěte Boha a nepřidružujte k Němu nic! Chovejte se vlídně k
rodičům, příbuzným, sirotkům, chudým, sousedovi pokrevně
spřízněnému i cizímu, příteli ze sousedství a jdoucímu po cestě
Boží a těm, jimiž vládne vaše pravice! Bůh věru nemiluje ty, kdož
jsou domýšliví a vychloubační,
37. ani ty, kdož jsou lakomí a lidem lakotu nařizují a skrývají to, co
Bůh jim uštědřil ze Své přízně. A připravili jsme pro nevěřící
trest ponižující.
38. A nemiluje ty, kdož rozdávají ze svého jmění na odiv lidem a
nevěří ani v Boha, ani v soudný den. A ten, jemuž je satan
přítelem, ten špatného má přítele!
39. Co by je to bylo stálo, kdyby byli uvěřili v Boha a v den soudný a
rozdávali z toho, co jim Bůh uštědřil? A Bůh o nich dobře ví!
40. Bůh věru neošidí nikoho ani o váhu prášku jediného, a jde-li o
skutek dobrý, oplatí jej dvojnásobně a sám od Sebe dá odměnu
nesmírnou.
41. A jak jim bude, až z národa každého přivedeme svědka jednoho a
přivedeme také tebe jako svědka proti těmto?
42. V ten den si budou přáteli, kdož neuvěřili a posla neuposlechli,
aby se nad nimi slehla země, avšak neskryjí před Bohem událost
žádnou!
43. Vy, kteří věříte! Nepřibližujte se k modlitbě, jste-li opilí,
dokud nebudete vědět, co říkáte; a nekonejte ji, jste-li
znečištěni polucí – leda jste-li na cestě – dokud jste se neumyli!
A jste-li nemocní nebo na cestách či někdo z vás přišel ze záchodu
či měl styk se ženami, a nenaleznete-li vodu, omývejte se čistým
pískem a otřete si jim obličeje i ruce své! A Bůh je věru
promíjející a odpouštějící.
44. Což jsi neviděl, že ti, kterým dostalo se části Písma, kupují
bludy a chtějí, abyste i vy zbloudili z cesty pravé?
45. Bůh však dobře zná vaše nepřátele! A Bůh je dostatečným ochráncem
i dostatečným pomocníkem.
46. Někteří z těch, kdož vyznávají židovství, překrucují smysl slov
Písma a říkají „Slyšeli jsme a neuposlechli jsme“ a „Slyš, aniž to
je slyšet“ a „Ráiná!“ A říkají to s překroucenou výslovnosti, a
aby napadali náboženství. Kdyby byli řekli „Slyšeli jsme a
uposlechli jsme“ a „Slyš“ a „Unzurná!“, bývalo by to pro ně lepší
a správnější. Avšak Bůh je proklel za nevěrectví jejich, a věří z
nich jen počet nepatrný.
47. Vy, kterým bylo dáno Písmo, věřte v to, co jsme vám seslali jako
potvrzení toho, co již máte od dřívějška, dříve než smažeme
obličeje a obrátíme je nazad anebo je proklejeme, jako jsme již
prokleli lid znesvěcující sobotu. A rozkaz Boží byl již vykonán!
48. Bůh věru neodpustí, je-li k Němu něco přidružováno, ale odpustí,
komu chce, věci jiné než toto. A kdokoli přidružuje k Bohu, ten
dopouští se hříchu těžkého.
49. Což jsi neviděl ty, kteří se vydávají za čisté? Nikoliv, jen Bůh
očišťuje toho, koho chce, a nikdo nebude ošizen ani o slupku pecky
datlové.
50. Pohleď, jak vymýšlejí si lži o Bohu – a to stačí k hříchu
zjevnému!
51. Což jsi neviděl, že ti, kterým dostalo se části Písma, věří v
Džibta a Tághúta a hovoří o těch, kdož neuvěřili: „Tito jsou
správněji vedeni než ti, kdož uvěřili.“
52. To jsou ti, které Bůh proklel; pro toho pak, koho Bůh proklel,
nenajdeš pomocníka žádného.
53. Anebo mají snad podíl nějaký na vládě? A i kdyby jej měli, nedali
by lidem ani slupku pecky datlové!
54. Či závidí těmto lidem to, co jim Bůh dal z přízně Své? Vždyť dali
jsme již rodu Abrahamovu Písmo i moudrost a propůjčili jsme jim
království mocné.
55. A jsou mezi nimi někteří, kdož v ně uvěřili, a jsou mezi nimi
jiní, kteří se od něho odvrátili. Však bude jim stačit peklo jako
trest spalující!
56. Věru ty, kdož neuvěřili v Naše znamení, My v ohni sežehneme, a
kdykoliv vyschnou kůže jejich, vyměníme je za jiné, aby tak trestu
okusili. A Bůh zajisté je mocný, moudrý.
57. Ty však, kdož uvěřili a dobré skutky konali, uvedeme do zahrad,
pod nimiž řeky tekou, a tam, nesmrtelní, navěky budou mít manželky
čisté; a uvedeme je do stínu hustého.
58. Bůh vám přikazuje, abyste vraceli svěřené majetky jejich
vlastníkům, a když soudíte mezi lidmi, abyste soudili spravedlivě.
Vždyť Bůh – a jak krásné je to, k čemu vás napomíná – vždyť Bůh
slyšící je i jasnozřivý.
59. Vy, kteří věříte! Poslouchejte Boha a poslouchejte posla a ty,
kdož mezi vámi mají autoritu! A jste-li ve sporu o nějakou věc,
předejte její rozhodnutí Bohu a poslu – jestliže věříte v Boha a v
den soudný! A to bude nejlepší a povede k nejkrásnějšímu výsledku.
60. Což jsi neviděl ty, kdož tvrdí, že uvěřili v to, co ti bylo
sesláno a co bylo sesláno před tebou? A přitom chtějí předkládat
své spory k rozsouzení Tághútovi, ačkoliv jim bylo nařízeno, aby v
něj nevěřili. A satan si přeje, aby zbloudili dalekým zblouděním.
61. A když se jim řekne: „Pojďte k tomu, co seslal Bůh, a k poslu
Jeho“, tu vidíš pokrytce, jak se snaží od tebe odvrátit lidi
úplným odvratem.
62. A jak jim bude, až je neštěstí postihne za to, co ruce jejich
předtím spáchaly, a až k tobě přijdou přisahajíce při Bohu: „My
přáli jsme si jen dobré a spolupráci!“
63. A to jsou ti, o nichž Bůh dobře ví, co v srdcích svých tají.
Odvrať se od nich a napomeň je a promluv do duší jejich slova
naléhavá!
64. A nevyslali jsme posla žádného, leč aby mu byla, z dovolení
Božího, prokazována poslušnost. Však jestliže k tobě přijdou poté,
když sami sobě ukřivdili, prosíce Boha o slitování a žádajíce, aby
posel poprosil o slitování pro ně, pak věru naleznou, že Bůh
odpouští kajícníkům a je slitovný.
65. Však nikoliv, při Pánu tvém, oni nebudou věřící, pokud tě neučiní
rozhodčím v tom, o čem jsou ve sporu. Potom nenaleznou v duších
svých pochybnosti o tom, cos rozhodl, a podrobí se plným
podrobením.
66. Kdybychom jim byli přikázali, aby se sami zabíjeli anebo aby
odešli z příbytků svých, nebyli by tak – leda s výjimkou několika
málo z nich – učinili. Avšak kdyby byli učinili to, k čemu jsme je
napomínali, bylo by to bývalo pro ně nejlepší a účinnější pro
utvrzení víry jejich.
67. Tehdy bychom jim byli darovali odměnu nesmírnou
68. a byli bychom je uvedli na stezku přímou.
69. Ti, kdož poslouchají Boha a posla, budou spolu s proroky,
bezúhonnými, mučedníky a zbožnými, jimž všem Bůh prokázal milost.
A jak překrásní to budou společnici!
70. Takové je dobrodiní od Boha přicházející – a Bůh plně dostačuje
jako vševědoucí!
71. Vy, kteří věříte! Buďte ostražití a vrhejte se do boje po oddílech
anebo se vrhejte hromadně!
72. A věru vyskytne se mezi vámi i takový, jenž zaváhá; a když na vás
dolehne neštěstí, řekne: „Bůh mi prokázal milost, neboť jsem nebyl
spolu s vámi svědkem bojování.“
73. Však dostane-li se vám od Boha dobrodiní, tu jistě řekne, jako by
mezi vámi a jím nebyly nikdy žádné přátelské svazky: „Kéž bych byl
býval s vámi a kéž bych byl též dosáhl úspěchu nesmírného!“
74. Nechť tedy bojují na stezce Boží ti, kdož kupují za život pozemský
život budoucí! A těm, kdož bojují na stezce Boží a budou zabiti či
zvítězí, těm dáme odměnu nesmírnou.
75. A co je vám, že nebojujete na stezce Boží a za utištěné z mužů,
žen a dětí, kteří říkají: „Pane náš, vyveď nás z tohoto města,
jehož obyvatelé jsou nespravedliví! Dej nám ochránce Tebou
vybraného a pošli nám pomocníka Tebou ustanoveného!“
76. Ti, kdož uvěřili, bojují na stezce Boží, a ti, kdož neuvěřili,
bojují na stezce Tághúta. Bojujte proti přátelům satanovým, vždyť
slabé jsou proti vám úklady satanovy!
77. Což jsi neviděl ty, jimž bylo řečeno: „Spusťte své ruce, dodržujte
modlitbu a dávejte almužnu!“ A když jim bylo předepsáno bojovat,
hle, jedna skupina z nich, jež bojí se lidí tak, jak bojí se Boha,
anebo ještě větším strachem, zvolala: „Pane náš, proč jsi nám
předepsal boj? Nemohl bys nám jej ještě o malou chvíli odložit?“
Rci: „Užívání na tomto světě je jen nepatrné, zatímco onen svět je
daleko lepší pro toho, jenž je bohabojný – a nebudete ošizeni ani
o slupku pecky datlové!“
78. Ať kdekoliv budete, smrt vás zastihne, i kdybyste byli ve věžích
opevněných. Stane-li se těmto lidem něco dobrého, říkají: „Tohle
je od Boha“, však postihne-li je co zlého, tu říkají: „Tohle je od
tebe, proroku!“ Rci: „Všechno od Boha přichází!“ A co je těmto
lidem, že málem nemohou pochopit to, co se jim říká?
79. To dobré, jehož se ti dostane, pochází od Boha a to zlé, jež tě
postihne, pochází od tebe samého. A vyslali jsme tě k lidem jako
posla a Bůh ti stačí jako svědek!
80. Kdokoliv je poslušen posla, je poslušen i Boha, a kdokoliv se
obrátí zády. . . vždyť jsme tě neposlali, abys byl dozorcem nad
nimi.
81. Říkají „Poslušnost!“, ale když od tebe odejdou, tu část z nich
tráví noc hloubáním o něčem jiném, než jsi říkal. A Bůh zapisuje
to, co v noci dělají. Straň se jich a spolehni se na Boha – a Bůh
plně dostačuje jako ochránce!
82. Cožpak nepřemýšlejí o Koránu? Kdyby ten byl od někoho jiného než
od Boha, věru by v něm nalezli četné rozpory!
83. A když k nim dojde nějaká zpráva týkající se bezpečnosti či strach
vzbuzující, tu ji hned rozhlásí. Kdyby se však s ní obrátili na
posla anebo na ty, kdož mezi nimi mají autoritu, dozvěděli by se
ji tak ti, kteří se mezi nimi snaží proniknout k pravdivosti její.
A kdyby nebylo dobrodiní a milosrdenství Božího vůči vám, věru
byste byli všichni následovali satana, kromě několika málo.
84. Bojuj na stezce Boží, vždyť neponeseš břímě jiné než své vlastní!
Povzbuzuj věřící a možná že Bůh zadrží nápor nevěřících – a Bůh je
mocnější v náporu a silnější v trestáni.
85. Kdo se přimluví krásnou přímluvou, bude mít z ní podíl; kdo však
se přimluví s úmyslem špatným, dostane také z toho podíl – a Bůh
dává na vše dobrý pozor.
86. Když jste pozdraveni zdvořilým pozdravem, pozdravte ještě vlídněji
nebo odpovězte stejným způsobem. A Bůh věru vše počítá.
87. Bůh – a není božstva kromě Něho – vás vskutku shromáždí pro den
zmrtvýchvstání, o němž pochyby není. A kdo pravdivější je než Bůh
ve svém vyprávění?
88. Proč jste utvořili dvě skupiny různého mínění vzhledem k
pokrytcům, zatímco sám Bůh je zavrhl za to, co provedli? Chcete
vést cestou správnou ty, jimž dal Bůh zbloudit? Jestliže Bůh dal
někomu zbloudit, ty pro něj cestu nenalezneš!
89. A přáli by si, abyste se stali nevěřícími, jako jsou oni, a abyste
byli stejní. Neberte si mezi nimi přátele, dokud se nevystěhují na
stezku Boží! A jestliže se obrátí zády, pak je chyťte a zabte,
kdekoliv je naleznete! A neberte si z nich ani přátele, ani
pomocníky
90. kromě těch, kteří jsou spojeni s lidem, mezi nímž a vámi jest
úmluva, anebo kteří k vám přišli se stísněnými hruděmi z toho, že
mají bojovat proti vám nebo proti lidu svému. Kdyby byl Bůh chtěl,
byl by jim dal vládu nad vámi a oni by byli proti vám bojovali.
Jestliže však se vás straní, aniž s vámi bojovali, a vzdají se vám
na milost, pak Bůh vám nedává proti nim žádné oprávnění k boji.
91. A najdete i jiné pokrytce, kteří chtějí získat důvěru vaši i
důvěru svého lidu. Kdykoliv se pokusí vás svést k odpadnutí, budou
v tom odraženi. A jestliže se nebudou držet stranou od vás a
nevzdají se vám na milost a nesloží své ruce, tedy je chyťte a
zabte, kdekoliv je naleznete! A nad těmito vám dáváme pravomoc
zřetelnou.
92. A nehodí se, aby věřící zabil věřícího, leda omylem. A kdokoliv
zabije omylem věřícího, vykoupí se propuštěním věřícího otroka a
zaplacením odškodného rodině zabitého, ledaže ta je dá jako
almužnu. Jestliže byl zabitý z lidu vám nepřátelského, avšak
věřící, vykoupíte se propuštěním věřícího otroka. Byl-li z lidu,
mezi nímž a vámi je smlouva, vykoupíte se zaplacením odškodného
jeho rodině a propuštěním věřícího otroka. Kdo však nenajde
prostředek k tomuto, nechť se postí dva po sobě následující měsíce
na pokání před Bohem. A Bůh je vševědoucí, moudrý.
93. Kdokoliv zabije úmyslně věřícího, bude jeho odměnou peklo a bude v
něm nesmrtelný. A Bůh se naň rozhněvá a prokleje ho a připraví mu
trest strašlivý.
94. Vy, kteří věříte! Když vyrazíte do boje na stezce Boží, buďte
obezřetní a neříkejte každému, kdo vám nabídne mír: „Ty nejsi
věřící!“, snažíce se tak získat statky tohoto života pozemského.
Vždyť u Boha je kořist hojná. Takoví jste byli dříve, avšak nyní
se Bůh smiloval nad vámi. Buďte tedy obezřetní, neboť Bůh je dobře
zpraven o všem, co děláte.
95. Nejsou si rovni ti věřící, kteří zůstali sedět doma – kromě těch,
kdož jsou neschopní, s těmi, kdož usilovně bojují na stezce Boží
majetkem svým i osobami svými. Bůh povýšil ty, kdož usilovně
bojují majetkem svým i osobami svými, o stupeň výše než ty, kdož
zůstali sedět doma. Všem Bůh přislíbil odměnu překrásnou, avšak
vyznamenal ty, kdož usilovně bojují, nad těmi, kdož sedí doma,
udělením Své odměny nesmírné
96. a ve stupních u Sebe, v odpuštění i v milosrdenství. A Bůh je
odpouštějící, slitovný.
97. Těch, kdož sami sobě ukřivdili a kteří povoláni budou anděly, se
zeptají: „V jakém stavu jste byli?“ I odvětí: „Byli jsme
poníženými na zemi.“ I řeknou jim andělé: „Což nebyla země Boží
dosti rozlehlá, že jste se nemohli vystěhovat?“ A obydlím těchto
bude peklo, a jak hnusný je to cíl konečný!
98. Jen utištěným mužům, ženám a dětem, kteří nemohli použít žádné
lsti k vystěhování a nemohli nalézt správnou cestu,
99. Bůh možná vymaže viny jejich, neboť Bůh je odpouštějící,
milostivý.
100. Kdokoliv se vystěhuje kvůli cestě Boží, ten nalezne na zemi četné
jiné možnosti i prostor. A kdo opustí dům svůj a vystěhuje se k
Bohu a Jeho poslu a zastihne jej přitom smrt, toho odměnit připadá
Bohu a Bůh je odpouštějící, slitovný.
101. A pohybujete-li se po zemi, není pro vás hříchem zkrátit
modlitbu, obáváte-li se, že vás vystaví pokušení ti, kdož nevěří.
A nevěřící jsou vskutku pro vás nepřáteli zjevnými.
102. A když budeš mezi nimi řídit pro ně modlitbu, nechť z nich jedna
skupina stojí při modlitbě s tebou a vezme si zbraně své. A když
vykonají padnutí na tvář, nechť potom odstoupí dozadu. Pak nechť
přijde druhá skupina, která se ještě nemodlila, a nechť modlí se s
tebou; a nechť jsou ostražití a vezmou si zbraně své. A přáli by
si nevěřící, abyste nedávali pozor na své zbraně a zásoby, aby vás
mohli napadnout jediným nenadálým úderem. A nebude pro vás
hříchem, odložíte-li své zbraně, jste-li obtěžováni deštěm anebo
jste-li nemocní – buďte však ostražití! A Bůh věru připravil pro
nevěřící trest zahanbující.
103. A když končíte modlitbu, vzývejte Boha vstoje, vsedě i vleže! A
jste-li v bezpečí, dodržujte modlitbu, neboť modlitba je pro
věřící předepsána v čas stanovený!
104. Neochabujte v pronásledování těchto lidí! A jestliže vy strádáte,
strádají i oni, a stejně jako vy strádáte, avšak vy doufáte od
Boha v to, v co oni nemohou doufat. A Bůh je vševědoucí, moudrý.
105. A věru jsme ti seslali Písmo s pravdou, abys soudil mezi lidmi
podle toho, co ti Bůh ukázal. A nebuď obhájcem zrádcům
106. a pros Boha za odpuštění, neboť Bůh je odpouštějící, slitovný!
107. Nevstupuj s námi do sporu ve prospěch těch, kdož sami sebe
podvádějí, neboť Bůh nemiluje podvodníky ani hříšníky.
108. Snaží se ukrýt před lidmi, avšak neukryjí se před Bohem, který je
stále s nimi, když v noci vedou řeči, jež se Mu nelíbí – a Bůh
objímá věděním Svým vše, co dělají.
109. Hle, vy jste ti, kdož přou se v prospěch jejich v životě
pozemském, však kdo se bude o ně přít s Bohem v den zmrtvýchvstání
či kdo bude jejich ochráncem?
110. A kdo se dopustil skutku špatného či ukřivdil sám sobě a potom
poprosí Boha o odpuštění, věru shledá, že Bůh je odpouštějící,
slitovný.
111. A kdo se dopustí hříchu, tedy se ho věru dopouští jen proti sobě
samému – a Bůh je vševědoucí, moudrý.
112. A kdo se dopustí chyby nebo hříchu a potom z toho obviní
nevinného, dopouští se tím osočování a hříchu zjevného.
113. A kdyby nebylo přízně Boží vůči tobě a milosti Jeho, věru by byla
skupina z nich uvažovala o tom, aby tě zavedla v blud – avšak oni
uvedli v blud jen sami sebe a nemohou ti v ničem uškodit. Bůh ti
seslal Písmo a moudrost a naučil tě tomu, cos neznal – a přízeň
Boží vůči tobě je nesmírná!
114. Není nic dobrého ve většině jejich tajných schůzek, leda u toho,
kdo přikazuje almužnu či dobré skutky anebo svornost mezi lidmi. A
kdo toto činí ve snaze dosíci zalíbení Božího, tomu dáme odměnu
nesmírnou.
115. A kdo odpadne od posla poté, co mu bylo jasně ukázáno správné
vedení, a sleduje pak cestu jinou než věřící, k tomu obrátíme se
zády, tak jako on se obrátil, a necháme jej hořet v pekle a jak
hnusný je to cíl konečný!
116. Bůh neodpustí, je-li k Němu něco přidružováno, ale odpustí vše,
co je mimo toto, tomu, komu chce. A kdo přidružuje k Bohu, ten
zabloudil zblouděním dalekým.
117. A nevzývají vedle Něho nikoho než bytosti ženské a tak vzývají
jen satana odbojného,
118. jehož Bůh proklel. I řekl satan: „Věru si vezmu určitou část ze
služebníků Tvých
119. a dám jim zbloudit a vzbudím v nich vášně a nařídím jim, aby
uřezávali uši dobytku,630 a nařídím jim, aby hyzdili stvoření
Boží! “ Ten, kdo si bere satana jako ochránce místo Boha, ten
utrpí ztrátu zjevnou.
120. On jim slibuje a vášně v nich vzbuzuje, avšak to, co jim slibuje
satan, není leč klam.
121. A příbytkem těchto lidí bude peklo a nenaleznou z něho
východiska.
122. Těm však, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, těm dáme vstoupit
do zahrad, pod nimiž řeky tekou, v nichž nesmrtelní budou navěky,
podle pravdivého slibu Božího. A kdo je pravdivější ve slovu svém
než Bůh?
123. To nezávisí na přáních vašich ani na přáních vlastníků Písma.
Ten, kdo činí zlo, bude za to odměněn a nenalezne pro sebe kromě
Boha ani ochránce, ani pomocníka.
124. A ten, kdo koná dobré a je věřící – ať je to muž, či žena – ten
vejde do ráje a nebude ošizen ani o slupku pecky datlové.
125. Kdo lepší má náboženství než ten, jenž odevzdal se do vůle Boží,
koná dobré skutky a následuje víru Abrahama, jenž byl hanífem? A
učinil Bůh Abrahama Svým přítelem.
126. Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a Bůh objímá vše ve
vědění Svém.
127. A žádají tě o vysvětlení ohledně žen. Odpověz: „Bůh vám již dal o
nich vysvětlení a je zde i to, co vám bylo přednášeno z Písma o
sirotcích ženského pohlaví, kterým jste nedali to, co je pro ně
předepsáno, a které si přejete vzít za manželky, a dále o dětech
slabých a o spravedlivém jednání se sirotky. A o všem, co dobrého
učiníte, Bůh dobře ví.“
128. Jestliže se žena obává od manžela svého hrubosti či lhostejnosti,
není pro ně oba hříchem, dospějí-li mezi sebou ke vzájemné dohodě,
neboť dohoda je to nejlepší. A v duších je stále přítomna lakota;
budete-li však konat dobré a budete-li bohabojní – vždyť Bůh věru
dobře je zpraven o všem, co činíte.
129. Nikdy vám nebude možno, abyste byli spravedliví mezi ženami, i
kdybyste si to přáli. Neprojevujte však jedné z nich úplnou
náklonnost a nenechávejte jinou jakoby visící ve vzduchu!
Dosáhnete-li dohody a budete-li bohabojní – vždyť Bůh je věru
odpouštějící, slitovný.
130. Jestliže se oba manželé rozvedou, Bůh je oba obohatí ze Své
hojnosti a Bůh je pln hojnosti, moudrý.
131. A Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi. A věru jsme
přikázali těm, jimž dostalo se Písma před vámi, i vám samým,
abyste byli bohabojní. Však budete-li nevěřící – vždyť Bohu náleží
vše, co na nebesích je i na zemi, a Bůh soběstačný je i
chvályhodný.
132. A Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a Bůh je
ochráncem dostatečným.
133. Kdyby chtěl ó lidé – mohl by vás zničit a přivedl by místo vás
jiné, neboť Bůh je toho věru mocen.
134. Kdo si přeje odměny na tomto světě, tedy u Boha je odměna jak
tohoto, tak i onoho světa – a Bůh slyšící je i jasnozřivý.
135. Vy, kteří věříte! Buďte vytrvalí ve spravedlnosti, svědčíte-li
před Bohem, byť i to bylo proti vám samým či rodičům anebo blízkým
příbuzným a ať jedná se o bohaté či chudé, vždyť Bůh je ochráncem
obojích! Nenásledujte tedy vášně své před spravedlností! A
jestliže ji zkřivíte anebo od ní uhnete, tedy Bůh je dobře zpraven
o všem, co děláte.
136. Vy, kteří věříte! Věřte v Boha i Jeho posla, v Písmo, které
seslal poslu Svému, i v Písmo, které seslal již předtím. A kdo
nevěří v Boha a Jeho anděly a Jeho Písma a Jeho posly a v den
soudný, ten zbloudil zblouděním dalekým.
137. Věru ti, kdož uvěřili a potom se stali nevěřícími a znovu uvěřili
a opět se stali nevěřícími a pak ještě zvětšili nevěrectví své,
těm Bůh věru nemůže odpustit a nepovede je správnou cestou.
138. Oznam pokrytcům zvěst radostnou o tom, že pro ně je připraven
trest bolestný.
139. Ti, kdož si berou nevěřící za přátele místo věřících, hledají
snad u nich moc? Vždyť moc veškerá patří Bohu.
140. A On seslal vám již v Písmu: „Když uslyšíte, že někdo popírá a
tropí si posměch ze znamení Božích, nesedejte si s nimi, dokud se
nepohrouží do jiného rozhovoru, jinak jim budete podobni.“ A Bůh
věru shromáždí pokrytce i nevěřící v pekle všechny vespolek.
141. Ti, kdož vyčkávavě pozorují, co bude s vámi, říkají, když se vám
dostane vítězství od Boha: „Cožpak my nejsme s vámi?“ Když však
něco z úspěchu připadne nevěřícím, tu zase těmto říkají: „Cožpak
jsme se vám nesnažili pomoci a nebránili jsme vás před věřícími!“
Avšak Bůh vás rozsoudí v den zmrtvýchvstání a Bůh nedá nevěřícím
možnost zvítězit nad věřícími.
142. Pokrytci se snaží oklamat Boha, ale On oklame je. A když vstávají
k modlitbě, zvedají se lenivě a jen před lidmi předstírají a
vzpomínají na Boha jen nepatrně,
143. váhajíce mezi obojím, nepřiklánějíce se ani k těm, ani k oněm. A
komu dal Bůh zbloudit, tomu ty cestu nenajdeš!
144. Vy, kteří věříte! Neberte si nevěřící za přátele místo věřících!
Chcete snad proti sobě dát Bohu oprávnění zjevné?
145. A pokrytci budou vskutku v nejnižším stupni ohně pekelného a
nenajdeš pro ně pomocníka
146. s výjimkou těch, kdož pokání činili a napravili se, na Boha se
pevně spoléhali a upřímně mu zasvětili svou víru. Tito budou
patřit mezi věřící a Bůh zajisté dá věřícím odměnu nesmírnou.
147. Co by dělal Bůh s vaším trestem, budete-li vděční a uvěříte-li?
Bůh věru je za vděčnost uznalý a vševědoucí.
148. Bůh nemiluje rozšiřování zlých řečí, leda u toho, jemuž bylo
ukřivděno. A Bůh věru je slyšící, vševědoucí.
149. Ať již ukazujete či skrýváte dobro anebo odpouštíte zlé Bůh
zajisté je odpouštějící a všemohoucí.
150. Ti, kdož nevěří v Boha a posly Jeho a chtějí oddělit Boha od
poslů Jeho, říkají: „Věříme v jednu část a v jinou nevěříme,“ a
chtěli by se ubírat cestou mezitím.
151. A takoví jsou vpravdě nevěřící! A pro nevěřící jsme připravili
trest ponižující.
152. Těm však, kdož věří v Boha a posly Jeho a nedělají mezi nimi
rozdíl žádný, těm dáme odměny jejich a Bůh je odpouštějící,
slitovný.
153. Vlastníci Písma tě žádají, abys jim snesl z nebe Písmo; a žádali
již kdysi od Mojžíše více než toto, řkouce: „Dej nám spatřit Boha
zřetelně!“ A zasáhl je blesk za nespravedlnost jejich. I vzali si
tele jako modlu poté, co se jim již dostalo důkazů jasných. A
odpustili jsme jim to a dali jsme Mojžíšovi pravomoc zjevnou.
154. A vyzdvihli jsme nad nimi horu podle úmluvy s nimi a řekli jsme
jim: „Projděte branou poklekajíce!“ a také jsme jim řekli:
„Neznesvěcujte sobotu!“ A uzavřeli jsme s nimi smlouvu přísnou.
155. A pak prokleli jsme je za to, že porušili úmluvu svou, neuvěřili
ve znamení Boží, zabíjeli nespravedlivě proroky, a také za slova
jejich: „Srdce naše jsou neobřezána.“ Ba ano, Bůh jim je zapečetil
kvůli jejich nevěrectví a jen málo z nich uvěřilo;
156. a za nevěrectví jejich a za slova jejich o Marii, jež nehoráznou
byla pomluvou,
157. a za slova jejich: „Věru jsme zabili Mesiáše Ježíše, syna
Mariina, posla Božího!“ Však nikoliv, oni jej nezabili ani
neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo. A věru ti, kdož jsou o něm
rozdílného mínění, jsou vskutku na pochybách o něm. A nemají o něm
vědomosti žádné a sledují jen dohady; a nezabili jej určitě,
158. naopak Bůh jej k sobě pozdvihl , neboť Bůh je mocný, moudrý.
159. A věru není nikdo mezi vlastníky Písma, kdo by v Něj neuvěřil
předtím, než zemře – a v den zmrtvýchvstání bude pak proti nim
svědkem .
160. A za nespravedlnost některých z těch, kdož vyznávají židovství,
jsme jim zakázali výtečné pokrmy, jež dříve jim byly dovoleny, a
také za jejich četná uchýlení od cesty Boží
161. i za to, že brali lichvářské úroky, ačkoli jim to bylo zakázáno,
a za to, že pohlcovali majetky jiných lidí podvodně. A připravili
jsme pro ty, kdož mezi nimi nevěří, trest bolestný.
162. Avšak těm z nich, kdož ve vědění jsou pevní a věřící a uvěřili v
to, co bylo tobě sesláno, a v to, co bylo sesláno před tebou, a
dodržují modlitbu a rozdávají almužnu a věří v Boha a v den
soudný, těm věru dáme odměnu nesmírnou.
163. A dali jsme ti vnuknutí, tak jako jsme je dali Noemovi a prorokům
po něm; a dali jsme vnuknutí Abrahamovi , Ismaelovi, Izákovi,
Jakubovi a kmenům a Ježíšovi, Jóbovi, Jonášovi, Árónovi a
Šalomounovi; a Davidovi jsme dali žalmy.
164. A také jiným poslům, o nichž jsme ti již dříve vyprávěli, a
dalším, o nichž jsme ti nevyprávěli – a Bůh věru hovořil s
Mojžíšem řečí jasnou –
165. poslům, hlasatelům zvěsti radostné i varovatelům, aby lidé po
jejich příchodu neměli výmluvy právoplatné proti Bohu. A Bůh je
mocný, moudrý.
166. Avšak Bůh dosvědčí to, co ti seslal ; a seslal to ve vědění Svém
a andělé to též dosvědčí. Avšak Bůh stačí jako svědek.
167. Věru ti, kdož nevěří a odvracejí jiné z cesty Boží, zbloudili
blouděním dalekým.
168. A těm, kdož nevěří a jsou nespravedliví, Bůh věru neodpustí a
neuvede je na cestu pravou,
169. spíše na cestu do pekla, kde zůstanou nesmrtelní navěky. A to je
pro Boha velmi snadné.
170. Ó lidé! Nyní přišel k vám posel s pravdou od Pána vašeho, uvěřte,
a bude to pro vás lepší! Avšak neuvěříte-li . . . vždyť Bohu
náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a Bůh je vševědoucí,
moudrý.
171. Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu
jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem
Božím a slovem Jeho, které vložil do Marie, a duchem z Něho
vycházejícím. A věřte v Boha a posly Jeho a neříkejte: „Trojice!“
Přestaňte, a bude to tak pro vás lepší. Bůh vskutku je jediným
Bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě, vždyť náleží Mu vše,
co na nebesích je i na zemi; a Bůh dostatečným je ochráncem.
172. Ani Mesiáš, ani andělé přiblížení neopovrhují tím, aby byli
služebníky Božími.
173. Ty, kdož opovrhují službou Bohu a kteří jsou pyšní, ty Bůh
shromáždí u Sebe všechny. Těm, kdož uvěřili a zbožné skutky
konali, těm Bůh dá plnou odměnu jejich a rozmnoží jim z dobrodiní
Svého; a ty, kdož byli pyšní a opovrhovali službou Jemu, ty
potrestá trestem bolestným. A nenaleznou vedle Boha ochránce ani
pomocníka žádného.
174. Ó lidé! Nyní k vám přišel důkaz zřetelný od Pána vašeho a seslali
jsme vám světlo jasné.
175. A ty, kdož uvěřili v Boha a pevně se ho přidržovali, ty On uvede
do milosti a slitování Svého a povede je k Sobě stezkou přímou.
176. A žádají tě o vysvětlení. Odpověz: „Bůh vám dává toto vysvětlení
o dědictví v boční linii: zahyne-li muž, aniž měl dítě, a má-li
sestru, náleží jí polovina toho, co zůstavil, a také on dědí po
ní, nezanechala-li ona dítě. Jestliže jsou dvě sestry, náleží jim
dvě třetiny toho, co zůstavil. A má-li bratry a sestry, pak muži
připadne podíl dvou žen. A Bůh vám to objasňuje, abyste
nebloudili. A Bůh je vševědoucí o každé věci.


Příspěvek byl publikován v rubrice Korán. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.