Bible kralická: 1. Janova, 2. kapitola


1. Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo
zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.
2. A onť jest obět slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i
za všeho světa.
3. A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázaní jeho
ostříháme.
4. Dí-liť kdo: Znám jej, a přikázaní jeho neostříhá, lhářť jest, a
pravdy v něm není.
5. Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest
dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.
6. Kdo praví, že v něm zůstává, tenť má, jakž on chodil, tak choditi.
7. Bratří, ne nové přikázaní píši vám, ale přikázaní staré, kteréž
jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž
jste slyšeli od počátku.
8. A zase přikázaní nové píši vám, kteréž jest pravé i v něm i v vás.
Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí.
9. Kdo praví, že jest v světle, a bratra svého nenávidí, v temnostiť
jest až posavad.
10. Kdož miluje bratra svého, v světle zůstává, a pohoršení v něm
není.
11. Ale kdož nenávidí bratra svého, v temnosti jest, a v temnosti
chodí, a neví, kam jde; nebo temnost oslepila oči jeho.
12. Píši vám, synáčkové, žeť jsou vám odpuštěni hříchové pro jméno
jeho.
13. Píši vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku.
Píši vám, mládenci, že jste svítězili nad tím zlostníkem.
14. Píši vám, dítky, že jste poznali Otce. Psal jsem vám, otcové, že
jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Psal jsem vám, mládenci, že
silní jste, a slovo Boží v vás zůstává, a že jste svítězili nad tím
zlostníkem.
15. Nemilujtež světa, ani těch věcí, kteréž na světě jsou. Miluje-liť
kdo svět, neníť lásky Otcovy v něm.
16. Nebo všecko, což jest na světě, jako žádost těla, a žádost očí, a
pýcha života, toť není z Otce, ale jest z světa.
17. Svět pak hyne i žádost jeho, ale kdož činí vůli Boží, tenť trvá na
věky.
18. Dítky, poslední hodina jest, a jakož jste slýchali, že antikrist
přijíti má, i nyníť antikristové mnozí povstali. Odkudž známe, že
poslední hodina jest.
19. Z násť vyšli, ale nebyli z nás. Nebo byť byli z nás, byliť by
zůstali s námi, ale vyšli z nás, aby zjeveni byli, že nejsou všickni z
nás.
20. Vy pak máte pomazání od Svatého, a znáte všecko.
21. Nepsal jsem vám, proto že byste neznali pravdy, ale že ji znáte, a
že všeliká lež není z pravdy.
22. A kdo jest lhář? Není-li ten, kdož zapírá, že by Ježíš nebyl
Kristus? Tenť jest antikrist, kdož zapírá Otce i Syna.
23. Každý kdož zapírá Syna, nemáť ani Otce.
24. A protož zůstaniž v vás to, což jste slýchali od počátku.
Zůstane-liť v vás to, co jste slýchali od počátku, i vy také v Synu i
v Otci zůstanete.
25. A toť jest to zaslíbení, kteréž on nám zaslíbil, totiž ten život
věčný.
26. Tyto věci psal jsem vám o těch, kteříž vás svodí.
27. Ale pomazání to, kteréž jste vzali od něho, v vás zůstává, aniž
potřebujete, aby kdo učil vás, ale jakž pomazání to učí vás o všech
věcech, a pravéť jest a naoklamavatelné, a jakž naučilo vás, tak v něm
zůstávejte.
28. A nyní, synáčkové, zůstávejtež v něm, abychom, když by se ukázal,
smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni od něho v příchodu jeho.


Příspěvek byl publikován v rubrice 1. Janova. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.