Bible kralická: 1. Korintským, 13. kapitola


1. Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl,
učiněn jsem měd zvučící aneb zvonec znějící.
2. A bychť měl proroctví, a povědom byl všelikého tajemství i
všelikého umění, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory
přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.
3. A kdybych vynaložil na pokrmy všecken statek svůj, a bych vydal
tělo své k spálení, a lásky bych neměl, nic mi to neprospívá.
4. Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není
všetečná, nenadýmá se.
5. V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se,
neobmýšlí zlého.
6. Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.
7. Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.
8. Láska nikdy nevypadá, ješto buď že proroctví jsou, ta přestanou,
buď jazykové, ti utichnou, buď učení, to v nic přijde.
9. Z částky zajisté poznáváme, a z částky prorokujeme.
10. Ale jakž by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky,
vyhlazeno bude.
11. Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako
dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem muž, opustil jsem dětinské
věci.
12. Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž
tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i
známostí obdařen budu.
13. Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich
jestiť láska.


Příspěvek byl publikován v rubrice 1. Korintským. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.