Bible kralická: 1. Korintským, 2. kapitola


1. I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči neb
moudrosti, zvěstuje vám svědectví Boží.
2. Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše
Krista, a to toho ukřižovaného.
3. A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém.
4. A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale
v dokázaní Ducha a moci,
5. Aby víra vaše nebyla na moudrosti lidské založena, ale na moci
Boží.
6. Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa,
ani knížat světa tohoto, kteráž hynou.
7. Ale mluvíme tu moudrost Boží v tajemství skrytou, kterouž Bůh
předuložil před věky k slávě naší,
8. Jíž žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali,
nebyliť by Pána slávy ukřižovali.
9. Ale jakož psáno jest: Čeho oko nevídalo, ani ucho neslýchalo, ani
na srdce lidské nevstoupilo, co připravil Bůh těm, kteříž jej milují.
10. Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky
věci, i hlubokosti Božské.
11. Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž
jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží.
12. My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z
Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.
13. O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale
kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest,
přivlastňujíce.
14. Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího;
nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, proto že ony
duchovně mají rozsuzovány býti.
15. Duchovní pak rozsuzuje všecko, sám pak od žádného nebývá souzen.
16. Nebo kdo pozná mysl toho Pána, kterýž jej vyučovati bude? My pak
mysl Kristovu máme.


Příspěvek byl publikován v rubrice 1. Korintským. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.