Bible kralická: 2. Korintským, 2. kapitola


1. Toto jsem pak sobě uložil, abych k vám zase s zámutkem nepřišel.
2. Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil,
než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen?
3. A toto samo psal jsem vám, abych přijda, neměl zámutku z těch, z
nichž bych se měl radovati, doufaje o všech o vás, že radost má jest
všech vás.
4. Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám, s mnohými
slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lásku, kterouž k
vám velikou mám.
5. Jestližeť pak kdo zarmoutil, ne mneť zarmoutil, ale poněkud, (abych
nepřetížil), všecky vás.
6. Dostiť má takový na tom trestání od mnohých,
7. Tak abyste naproti tomu již raději odpustili, a potěšili ho, aby
snad přílišným zámutkem nebyl sehlcen takový.
8. Protož prosím vás, abyste utvrdili k němu lásku.
9. Nebo i proto psal jsem, abych zkušením zvěděl, jste-li ve všem
poslušni.
10. Komuž pak vy co odpouštíte, i já. Nebo i já, jestliže jsem co
odpustil, komuž jsem odpustil, pro vás jsem učinil, před oblíčejem
Kristovým, abychom nebyli oklamáni od satana.
11. Neboť nejsou nám myšlení jeho neznámá.
12. Když jsem pak přišel do Troady, příčinou evangelium Kristova,
ačkoli dvéře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem upokojení v
duchu svém, proto že jsem nenalezl Tita, bratra svého.
13. Ale požehnav jich, odšel jsem do Macedonie.
14. Bohu pak chvála, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a
vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě.
15. Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, kteříž k spasení
přicházejí, i v těch, kteříž hynou,
16. Těmto zajisté vůně smrtelná k smrti, oněmno pak vůně života k
životu. Ale k tomu kdo jest způsobný?
17. Neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo Boží, ale jako z
upřímnosti, ale jako z Boha, před oblíčejem Božím, o Kristu mluvíme.


Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Korintským. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.