Bible kralická: 2. Korintským, 3. kapitola


1. Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří,
schvalujících listů k vám, neb od vás k jiným?
2. List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou
všickni lidé.
3. Nebo to zjevné jest, že jste list Kristův způsobený skrze
přisluhování naše, napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na
dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.
4. Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,
5. Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami
z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.
6. Kterýž i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale
Ducha. Nebo litera zabijí, ale Duch obživuje.
7. Jestližeť pak přisluhování smrti, literami vyryté na dskách
kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář
Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla,
8. I kterakž by ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?
9. Nebo jestližeť přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se více
přisluhování spravedlnosti rozhojňuje v slávě.
10. Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u
přirovnání této předůstojné slávy.
11. Nebo jestližeť to pomíjející bylo slavné, mnohemť více to, což
zůstává, jestiť slavné.
12. Protož majíce takovou naději, mnohé svobody v mluvení užíváme,
13. A ne jako Mojžíš kladl zástěru na tvář svou, aby nepatřili synové
Izraelští k cíli té věci pomíjející.
14. Pročež ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnes ta zástěra v
čítání Starého Zákona zůstává neodkrytá; nebo skrze Krista se odnímá.
15. Protož až do dnes, když čten bývá Mojžíš, zástěra jest položena na
jejich srdci.
16. Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňata bude ta zástěra.
17. Nebo Pán jest Duch ten, a kdež jest ten Duch Páně, tu i svoboda.
18. My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle
spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od
Ducha Páně.


Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Korintským. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.