Bible kralická: 2. Korintským, 7. kapitola


1. Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujmež se od všeliké
poškvrny těla i ducha, konajíce posvěcení v bázni Boží.
2. Přijmětež nás. Žádnémuť jsme neublížili, žádnému neuškodili,
žádného neoklamali.
3. Nepravím toho ku potupě, poněvadž jsem napřed pověděl, že jste v
srdcích našich, abychom spolu mřeli, i spolu živi byli.
4. Mnohéť jsem k vám v mluvení důvěrnosti, mnohoť se vámi chlubím;
naplněn jsem potěšením, rozhojňujiť se v radosti ve všelikém ssoužení
našem.
5. Nebo i když jsme byli přišli do Macedonie, žádného odpočinutí
nemělo tělo naše, ale ve všem ssouženi jsme byli; zevnitř boje, vnitř
strachy.
6. Ale ten, kterýž těší ponížené, potěšil nás, Bůh, skrze příchod
Titův.
7. A netoliko příchodem jeho, ale také i potěšením tím, kteréž on měl
z vás, vypravovav nám o vaší veliké žádosti, o vašem kvílení, a vaší
ke mně horlivé milosti, tak že jsem se velmi zradoval.
8. A ačkoli zarmoutil jsem vás listem, nelituji toho, ač jsem byl
litoval. Nebo vidím, že ten list, ačkoli na čas, zarmoutil vás.
9. Nyní raduji se, ne že jste zarmouceni byli, ale že jste se ku
pokání zarmoutili. Zarmoutili jste se zajisté podlé Boha, tak že jste
k žádné škodě nepřišli skrze nás.
10. Nebo zámutek, kterýž jest podlé Boha, ten pokání k spasení působí,
jehož nikdy líto nebývá, ale zámutek světa smrt způsobuje.
11. Ano hle, to samo, že jste podlé Boha zarmouceni byli, jakou v vás
způsobilo snažnost, nýbrž omluvu, nýbrž zažhnutí hněvu, nýbrž bázeň,
nýbrž žádost vroucí, nýbrž horlivost, anobrž pomstu? Všelijak
prokázali jste to, že jste nevinni v té věci.
12. A ač psal jsem vám, však ne pro toho, kterýž tu nepravost spáchal,
ani pro toho, komuž se křivda stala, ale aby vám zjevena byla pilnost
naše o vás před oblíčejem Božím.
13. Protož potěšeniť jsme z potěšení vašeho. Ale mnohem hojněji
zradovali jsme se z radosti Titovy, že poočerstven jest duch jeho ode
všech vás,
14. A že chlubil-li jsem se v čem vámi před ním, nebyl jsem zahanben,
ale jakož všecko mluvili jsme vám v pravdě, tak i chlouba naše, kteráž
byla před Titem, pravá jest shledána.
15. Ano i srdce jeho k vám jest příchylnější, když rozpomíná se na


Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Korintským. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.