Bible kralická: Filipenským, 2. kapitola


1. Protož jestli jaké potěšení v Kristu, jestli které utěšení lásky,
jestli která společnost Ducha, jsou-li která střeva a slitování,
2. Naplňte radost mou, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou
lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
3. Nic nečiníce skrze svár aneb marnou chválu, ale v pokoře jedni
druhé za důstojnější nežli sebe majíce.
4. Nehledejte jeden každý jen svých věcí, ale každý také toho, což
jest jiných.
5. To tedy, ciťte při sobě, co i při Kristu Ježíši.
6. Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný
býti Bohu,
7. Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem
učiněn.
8. A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný byv až do
smrti, a to smrti kříže.
9. Protož i Bůh povýšil ho nade vše, a dal jemu jméno nad každé jméno,
10. Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na
nebesích, a těch, kteříž jsou na zemi, i těch, kteříž jsou pod zemí,
11. A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě
Boha Otce.
12. A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v
přítomnosti mé, ale nyní mnohem více v nepřítomnosti mé, s bázní a s
třesením spasení své konejte.
13. Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění,
podlé dobře libé vůle své.
14. Všecko čiňte bez reptání, a bez pochybování,
15. Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění u
prostřed národu zlého a převráceného. Mezi kterýmižto svěťte jako
světla na světě,
16. Slovo života zachovávajíce, ku poctivosti mé v den Kristův, že
jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
17. A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se,
a spolu raduji se se všechněmi vámi.
18. A též i vy radujte se, a spolu radujte se se mnou.
19. Mámť pak naději v Pánu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i
já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
20. Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše
věci pečoval.
21. Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista
Ježíše.
22. Ale jej zkušeného býti víte, že jako syn s otcem, se mnou
přisluhoval v evangelium.
23. Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen uzřím, co se bude díti
se mnou.
24. Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo přijdu k vám.
25. Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a
spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé
poslati k vám,
26. Poněvadž toužil po všech vás, a velmi těžek nad tím byl, že jste o
něm slyšeli, že by byl nemocen.
27. A bylť jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval,
a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.
28. Protož tím chtivěji poslal jsem ho, abyste, vidouce jej zase,
radovali se, a já abych byl bez zámutku.
29. Přijmětež jej tedy v Pánu se vší radostí, a mějtež takové v
poctivosti.
30. Neboť pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se
života, aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení


Příspěvek byl publikován v rubrice Filipenským. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.