Bible kralická: Juda, 1. kapitola


1. Judas, Ježíše Krista služebník, bratr pak Jakubův, posvěceným od
Boha Otce, a Kristu Ježíši zachovaným i povolaným:
2. Milosrdenství vám a pokoj i láska budiž rozmnožena.
3. Nejmilejší, všecku snažnost vynakládaje na to, abych vám psal o
obecném spasení, musil jsem psáti, vás napomínaje, abyste statečně
bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým.
4. Neboť podešli někteří lidé bezbožní, prvé již dávno poznamenaní k
tomu potupení, kteříž milost Boha našeho přenášejí v chlipnost, a
toho, kterýž jest sám Hospodin, Boha a Pána našeho Jezukrista
zapírají.
5. Protož vidělo mi se vám to připomenouti, kteříž jednou již o tom
víte, že když Pán lid z země Egyptské vysvobodil, potom ty, kteříž
nevěřící byli, zatratil.
6. A ty anděly, kteříž neostříhali svého knížetství, ale opustili
příbytek svůj, k soudu velikého toho dne vazbou věčnou pod mrákotou
schoval.
7. Jako Sodoma a Gomora, a okolní města, když podobným způsobem, jako
i tito, v smilstvo se vydali, a odešli po těle cizím, předložena jsou
za příklad, pokutu věčného ohně snášejíce.
8. Takéž podobně i tito, jako v hluboký sen pohřižení, tělo zajisté
poškvrňují, panstvím pak pohrdají, a důstojnosti se rouhají;
9. Ješto Michal archanděl, když s ďáblem odpor maje, hádal se o tělo
Mojžíšovo, nesměl vynésti soudu zlořečení, ale řekl: Ztresciž tě Pán.
10. Tito pak, čehož neznají, tomu se rouhají; a což od přirození
znají, jako nerozumná hovada, v tom se poškvrňují.
11. Běda jim, nebo cestou Kainovou odešli, a poblouzením Balámovy mzdy
se vylili, a odporováním Chóre zahynuli.
12. Tiť jsou na hodech vašich poškvrny, kteříž s vámi hodujíce
bezstoudně, sami se pasou; jsou oblakové bez vody, jimiž vítr sem i
tam točí, stromové uvadlí, neužiteční, dvakrát mrtví a vykořenění,
13. Vzteklé vody mořské, vymítající své hanebnosti, hvězdy bludné,
jimžto mrákota tmy zachována jest na věčnost.
14. Prorokoval pak také o nich sedmý od Adama Enoch, řka: Aj, Pán se
béře s svatými tisíci svými,
15. Aby učinil soud všechněm, a trestal všecky, kteříž by koli mezi
nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž
bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu
hříšníci bezbožní.
16. Tiť jsou reptáci, stýskaví, podlé žádostí svých chodíce, jejichž
ústa mluví pýchu, pochlebujíce osobám pro svůj užitek.
17. Ale vy, nejmilejší, pamatujte na slova předpověděná od apoštolů
Pána našeho Jezukrista.
18. Neboť pověděli vám, že v posledním času budou posměvači, podlé
svých bezbožných žádostí chodící.
19. Toť jsou ti, kteříž se sami odtrhují, hovadní, Ducha Kristova
nemající.
20. Ale vy, nejmilejší, vzdělávajíce se na té nejsvětější víře své, v
Duchu svatém modléce se,
21. Ostříhejte se v lásce Boží, očekávajíce milosrdenství Pána našeho
Jezukrista k věčnému životu.
22. A nad některými zajisté lítost mějte, rozeznání v tom majíce.
23. Jiné pak strašením k spasení přivozujte, z ohně je vychvacujíce, v
nenávisti majíce i tu skrze tělo poškvrněnou sukni.
24. Tomu pak, kterýž mocen jest, zachovati vás bez úrazu, a postaviti
před oblíčejem slávy své bez úhony s veselím,
25. Samému moudrému Bohu, spasiteli našemu, budiž sláva a velebnost,
císařství i moc, i nyní i po všecky věky. Amen.


Příspěvek byl publikován v rubrice Juda. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.