Bible kralická: Lukáš, 23. kapitola


1. Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
2. A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací
lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
3. Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on
odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
4. I dí Pilát předním kněžím {biskupům} a zástupům: Žádné viny
nenalézám na tomto člověku.
5. Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu,
počav od Galilee až sem.
6. Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk
Galilejský.
7. A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k
Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8. Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal
viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div
uzří od něho učiněný.
9. I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10. Stáli pak přední kněží {biskupové} a zákonníci, tuze na něj
žalujíce.
11. A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu,
oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12. I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím
nepřátelé byli vespolek.
13. Pilát pak svolav přední kněží {biskupy} a úřadné osoby i lid,
14. Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj,
já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku
v tom, což na něj žalujete.
15. Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného
smrti nestalo se jemu.
16. Protože potrestaje, propustím ho.
17. Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
18. Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a
propusť nám Barabáše.
19. Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen
do žaláře.
20. Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
21. Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
22. A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny
smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
23. Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl
ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží {biskupů}.
24. Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
25. I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do
žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
26. A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího
s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
27. I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily
ho.
28. A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade
mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29. Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a
břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30. Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte
nás.
31. Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na
suchém?
32. Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli
ukřižováni.
33. A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej
ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34. Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A
rozdělivše roucho jeho, metali los.
35. I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata {biskupové} s
nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on
jest Kristus, ten Boží zvolený.
36. Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce
jemu,
37. A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
38. A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými
a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39. Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu,
řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40. A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto
jsi v témž potupení?
41. A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme,
ale tento nic zlého neučinil.
42. I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do
království svého.
43. I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44. A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny
deváté.
45. I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
46. A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím
ducha svého. A to pověděv, umřel.
47. A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk
tento spravedlivý byl.
48. A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se
dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49. Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy,
kteréž byly přišly za ním z Galilee.
50. A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51. Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města
Judského, kterýž také očekával království Božího;
52. Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
53. A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v
kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.


Příspěvek byl publikován v rubrice Lukáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.