Bible kralická: Lukáš, 8. kapitola


1. I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a
zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním.
2. I ženy některé, kteréž byl uzdravil od duchů zlých a od nemocí:
Maria, kteráž slove Magdaléna, z níž bylo sedm ďáblů vyšlo,
3. A Johanna manželka Chuzova, úředníka Heródesova, a Zuzanna, a jiné
mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.
4. Když se pak scházel zástup mnohý, a z měst hrnuli se k němu, mluvil
v podobenství:
5. Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno
padlo podlé cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští zzobali je.
6. A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, proto že nemělo vláhy.
7. Jiné pak padlo mezi trní, a spolu zrostlé trní udusilo je.
8. A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To
pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9. I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
10. A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale
jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
11. Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
12. A kteréž padlo podlé cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom
přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni
nebyli.
13. Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí přijímají slovo, ale
ti kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
14. Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyší, ale po
pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a
nepřinášejí užitku.
15. Ale kteréž v zemi dobrou, ti jsou, kteříž v srdci ctném a dobrém,
slyšíce slovo, zachovávají, a užitek přinášejí v trpělivosti.
16. Žádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod
postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
17. Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co
ukrytého, což by nemělo poznáno býti, a na světlo vyjíti.
18. Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo
nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.
19. Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro
zástup.
20. I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce
tebe viděti.
21. A on odpověděv, řekl jim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž
slovo Boží slyší a plní je.
22. Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho.
I řekl jim: Přeplavme se přes jezero. I pustili se.
23. A když se plavili, usnul. Tedy přišel vítr bouřlivý na jezero, a
lodí se naplňovala, tak že v nebezpečenství byli.
24. I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on
procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I spokojili se, a stalo se
utišení.
25. I řekl jim: Kdež jest víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se,
vespolek řkouce: I kdo jest tento, že i větrům přikazuje i vodám, a
poslouchají ho?
26. I přeplavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.
27. A když vystoupil na zemi, potkal jej muž nějaký z města, kterýž
měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domě
nebýval, ale v hrobích.
28. Uzřev pak Ježíše a zkřikna, padl před ním, a hlasem velikým řekl:
Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap
mne.
29. Nebo přikazoval tomu duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po
mnohé zajisté časy jím lomcoval, tak že býval ukován řetězy, a v
poutech ostříhán, ale on polámaje okovy, býval od ďábelství puzen na
poušť.
30. I otázal se ho Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Množství. Nebo
bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.
31. Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval odtud odjíti do propasti.
32. Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili
ho, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.
33. I vyšedše ďáblové z toho člověka, vešli do vepřů, i hnalo se to
stádo prudce s vrchu do jezera, a ztonulo.
34. A viděvše pastýři, co se stalo, utekli, a šedše, vypravovali to v
městě i po vsech.
35. I vyšli, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli
člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an
sedí u noh Ježíšových. I báli se.
36. A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest ten
vyproštěn, kterýž ďábelství měl.
37. I prosilo ho všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby
odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na
lodí, navrátil se.
38. Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl.
Ale Ježíš propustil ho, řka:
39. Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil
tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil
jemu Ježíš.
40. Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo
všickni očekávali ho.
41. A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže
školy. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.
42. Nebo měl dceru jedinou, asi ve dvanácti letech, a ta umírala. A
když šel, tiskli jej zástupové.
43. Tedy žena, kteráž nemoc svou trpěla od let dvanácti, a byla na
lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti,
44. Přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned
přestala nemoc její.
45. I řekl Ježíš: Kdo jest, ješto se mne dotekl? A když všickni
zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe
tisknou a tlačí, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
46. I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že moc ode
mne vyšla.
47. A viduci ta žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a
padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla jemu přede
vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.
48. A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila.
Jdiž u pokoji.
49. A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu:
Umřela dcera tvá, nezaměstknávej Mistra.
50. Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Neboj se, věř toliko, a
zdrávať bude.
51. A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému, než Petrovi a
Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.
52. Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať,
ale spí.
53. I posmívali se jemu, vědouce, že umřela.
54. On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zvolal, řka: Děvečko,


Příspěvek byl publikován v rubrice Lukáš. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.