Bible kralická: Skutky, 11. kapitola


1. Uslyšeli pak apoštolé a bratří, kteříž byli v Judstvu, že by i
pohané přijali slovo Boží.
2. A když přišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naň ti, kteříž byli
z obřezaných,
3. Řkouce: K mužům neobřezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi.
4. Tedy začav Petr, vypravoval jim pořád, řka:
5. Byl jsem v městě Joppen, modle se. I viděl jsem u vytržení mysli
vidění, nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké, za čtyři
rohy spoustějící se s nebe, a přišla až ke mně.
6. Do kteréž pohleděv pilně, spatřil jsem hovada zemská čtvernohá i
zvířata, a zeměplazy, i ptactvo nebeské.
7. Slyšel jsem k sobě také hlas řkoucí: Vstaň, Petře, bí a jez.
8. I řekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb nečistého nikdy
nevcházelo v ústa má.
9. I odpověděl mi hlas podruhé s nebe: Co Bůh očistil, neměj ty toho
za nečisté.
10. A to se stalo potřikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe.
11. A aj, hned té chvíle tři muži stáli u domu, v kterémž jsem byl,
posláni jsouce ke mně z Cesaree.
12. I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic se nerozpakuje. A šlo se
mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže toho.
13. Kterýž vypravoval nám, kterak viděl anděla v domě svém, an se před
ním postavil, a řekl jemu: Pošli do Joppen muže, a povolej Šimona,
kterýž slove Petr.
14. Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken
tvůj dům.
15. Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i
na nás na počátku.
16. I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan
zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým.
17. Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám věřícím v
Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu?
18. To uslyšavše, spokojili se, a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům
Bůh pokání dal k životu.
19. Ti pak, kteříž se byli rozprchli příčinou ssoužení, kteréž se bylo
stalo pro Štěpána, přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie,
žádnému nemluvice slova než samým toliko Židům.
20. A byli někteří z nich muži z Cypru a z Cyrénu, kteříž přišedše do
Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce Pána Ježíše.
21. A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku
Pánu.
22. I přišla pověst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémě. I
poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie.
23. Kterýž přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal
všech, aby v úmyslu srdce trvali v Pánu.
24. Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl veliký
zástup Pánu.
25. Tedy odšel Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, přivedl
ho do Antiochie.
26. I byli přes celý rok při tom zboru, a učili zástup veliký, tak že
nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané.
27. V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie.
28. I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval skrze Ducha, že
bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýž i stal se za císaře
Klaudia.
29. Tedy učedlníci, jeden každý podlé možnosti své, umínili poslati ku
pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu.
30. Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.


Příspěvek byl publikován v rubrice Skutky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.