Bible kralická: Skutky, 2. kapitola


1. A když přišel den padesátý, byli všickni jednomyslně spolu.
2. I stal se rychle zvuk s nebe, jako valícího se větru prudkého, a
naplnil všecken dům, kdež seděli.
3. I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýž posadil se na
každém z nich.
4. I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými
jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.
5. Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého
národu, kterýž pod nebem jest.
6. A když se stal ten hlas, sešlo se množství, a užasli se, že je
slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho.
7. I děsili se všickni, a divili, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž
nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští?
8. A kterak my slyšíme jeden každý jazyk náš, v kterémž jsme se
zrodili?
9. Partští, a Médští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v
Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii,
10. V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest
vedlé Cyrénu, a příchozí Římané, Židé, i v nově na víru obrácení,
11. Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci
Boží.
12. I děsili se všickni a divili, jeden k druhému řkouce: I což toto
bude?
13. Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito,
14. A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého, a promluvil k nim:
Muži Židé, a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď,
a ušima pozorujte slov mých.
15. Jistě nejsou tito, jakž vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest
teprv třetí hodina na den.
16. Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele:
17. A budeť v posledních dnech, (dí Bůh), vyleji z Ducha svého na
všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a
mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou.
18. A zajisté na služebníky a na služebnice své v těch dnech vyleji z
Ducha svého, a budou prorokovati.
19. A ukáži zázraky na nebi svrchu, a znamení na zemi dole, krev a
oheň a páru dymovou.
20. Slunce obrátí se v temnost, a měsíc v krev, prvé než přijde ten
den Páně veliký a zjevný.
21. A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
22. Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže
od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž
činil skrze něho Bůh u prostřed vás, jakož i vy sami víte,
23. Toho vydaného z uložené rady a předzvědění Božího vzavše, a skrze
ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste.
24. Jehož Bůh vzkřísil, zprostiv bolestí smrti, jakož nebylo možné
jemu držánu býti od ní.
25. Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky;
nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul.
26. Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo
mé odpočine v naději.
27. Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému
porušení.
28. Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před
oblíčejem svým.
29. Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že
i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne.
30. Prorok tedy byv, a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z
plodu ledví jeho podlé těla vzbudí Krista, a posadí na stolici jeho,
31. To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše
jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení.
32. Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehož my všickni svědkové jsme.
33. Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od
Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte.
34. Neboť David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému:
Seď na pravici mé.
35. Dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.
36. Věziž tedy jistotně všecken dům Izraelský, žeť Bůh i Pánem ho
učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali.
37. To slyševše, zkormouceni jsou v srdci, a řekli Petrovi a jiným
apoštolům: Což máme činiti, muži bratří?
38. Tedy Petr řekl jim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve
jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů, a přijmete dar Ducha svatého.
39. Vámť zajisté zaslíbení to svědčí a synům vašim, i všechněm, kteříž
daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš.
40. A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal, řka: Oddělte se od
pokolení toho zlého.
41. Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a
připojilo se v ten den duší okolo tří tisíců.
42. I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání
chleba, a na modlitbách.
43. I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli
se skrze apoštoly.
44. Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné.
45. A prodávali vládařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu
potřebí bylo.
46. A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích
chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce,
47. Chválíce Boha, a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával


Příspěvek byl publikován v rubrice Skutky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.