Bible kralická: Židům, 11. kapitola


1. Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných.
2. Pro ni zajisté svědectví došli předkové.
3. Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, tak že z
ničeho jest to, což vidíme, učiněno.
4. Věrou lepší obět Bohu obětoval Abel, nežli Kain, skrze kterouž
svědectví obdržel, že jest spravedlivý, jakž sám Bůh darům jeho
svědectví vydal. A skrze tu, umřev, ještě mluví.
5. Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto
že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že
se líbil Bohu.
6. Bez víry pak nemožné jest líbiti se jemu; nebo přistupující k Bohu
věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává.
7. Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti,
boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze nějž potupil
svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem.
8. Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo,
kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam přijde.
9. Věrou bydlil v zemi zaslíbené jako v cizí, v staních přebývaje s
Izákem a s Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení.
10. Nebo očekával města základy majícího, jehožto řemeslník a stavitel
jest Bůh.
11. Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku
porodila, když věřila, že jest věrný ten, kterýž zaslíbil.
12. A protož i z jednoho, a to již umrtveného, rozplodilo se potomků,
jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž
jest na břehu mořském.
13. Podlé víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je
viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a
příchozí na zemi.
14. Nebo ti, kteříž tak mluví, zjevně to prokazují, že vlasti hledají.
15. A jistě, kdyby se byli na onu rozpomínali, z kteréž vyšli, měli
dosti času zase se navrátiti.
16. Ale oni lepší žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se
slouti jejich Bohem; nebo připravil jim město.
17. Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného
obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal,
18. K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě,
19. Tak o tom smýšleje, že jest mocen Bůh i z mrtvých vzkřísiti.
Pročež jej jako z mrtvých vzkříšeného přijal.
20. Věrou o budoucích věcech požehnání dal Izák Jákobovi a Ezau.
21. Věrou Jákob, umíraje, každému z synů Jozefových požehnání dával, a
poklonil se na vrch hůlky své.
22. Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil,
a o kostech svých poručil.
23. Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých,
proto že viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského.
24. Věrou Mojžíš, byv již dorostlý, odepřel slouti synem dcery
Faraonovy,
25. Vyvoliv sobě raději protivenství trpěti s lidem Božím, nežli časné
a hříšné pohodlí míti,
26. Větší sobě pokládaje zboží nad Egyptské poklady pohanění Kristovo;
nebo prohlédal k odplatě.
27. Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by
viděl neviditelného, tak se utvrdil.
28. Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, kterýž hubil
prvorozené, nedotekl se jich.
29. Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se
Egyptští, ztonuli.
30. Věrou zdi Jericha padly, když je obcházeli za sedm dní.
31. Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši
špehéře.
32. A coť mám více praviti: Nepostačíť mi zajisté čas k vypravování o
Gedeonovi, a Barákovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a
prorocích.
33. Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost,
docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům,
34. Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v
mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců.
35. Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahováni jsou,
neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení.
36. Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři.
37. Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v
kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, ssouženi, a zle s nimi nakládáno,
38. Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a
jeskyních, i v doupatech země.
39. A ti všickni svědectví dosáhše skrze víru, neobdrželi zaslíbení,
40. Proto že Bůh něco lepšího nám obmýšlel, aby oni bez nás nepřišli k
dokonalosti.


Příspěvek byl publikován v rubrice Židům. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.