Bible kralická: Zjevení, 11. kapitola


1. I dána mi třtina, podobná prutu, a postavil se tu anděl, řka:
Vstaň, a změř chrám Boží, i oltář, i ty, kteříž se modlí v něm.
2. Ale síň, kteráž vně jest před chrámem, vyvrz ven, a neměř jí. Neboť
jest dána pohanům, a budouť tlačiti město svaté za čtyřidceti a dva
měsíce.
3. Ale dám je dvěma svědkům svým, kteříž budou prorokovati tisíc dvě
stě a šedesáte dnů, oblečeni jsouce v pytle.
4. Tiť jsou dvě olivy a dva svícnové, stojící před oblíčejem Boha vší
země.
5. Jimžto jestliže by kdo chtěl ubližovati, oheň vyjde z úst jejich, a
sžíře nepřátely jejich; a kdož by koli jim škoditi chtěl, takť musí
zabit býti.
6. Tiť mají moc zavříti nebe, aby nepršel déšť za dnů proroctví
jejich; a mají moc nad vodami, aby je obrátili v krev, a bili zemi
všelikou ranou, kolikrát by koli chtěli.
7. Ale když dokonají svědectví své, šelma ta vystupující z propasti
válku povede proti nim, a svítězí nad nimi, i zmorduje je.
8. A ležeti budou těla jejich mrtvá na rynku města velikého, kteréž
slove duchovně Sodoma a Egypt, kdež i Pán náš ukřižován jest.
9. A vídati budou mnozí z pokolení, a z lidu, a z jazyků, i z národů
ta těla jejich mrtvá za půl čtvrta dne, ale těl jejich mrtvých nedadí
pochovati v hrobích.
10. Anobrž ti, kteříž přebývají na zemi, radovati se budou nad nimi a
veseliti se, a dary budou posílati jedni druhým; nebo ti dva proroci
trápili ty, kteříž přebývají na zemi.
11. Ale po půl čtvrtu dni duch života od Boha vstoupil do nich, i
postavili se na nohách svých, a bázeň veliká spadla na ty, kteříž je
viděli.
12. Potom slyšeli hlas veliký s nebe, řkoucí k nim: Vstupte sem. I
vstoupili na nebe v oblace, a hleděli na ně nepřátelé jejich.
13. A v tu hodinu stalo se země třesení veliké, a desátý díl města
padl, a zbito jest v tom země třesení sedm tisíců lidu, a jiní
zstrašeni jsou, a vzdali slávu Bohu nebeskému.
14. Bída, druhá pominula, a aj, třetí bída přijde rychle.
15. A sedmý anděl zatroubil, i stali se hlasové velicí v nebi, řkoucí:
Učiněnať jsou království světa Pána našeho a Krista jeho, a kralovatiť
bude na věky věků.
16. Tedy těch čtyřmecítma starců, kteříž před oblíčejem Božím sedí na
stolicích svých, padli na tváři své, a klaněli se Bohu,
17. Řkouce: Díky činíme tobě, Pane Bože všemohoucí, kterýž jsi, a
kterýžs byl, a kterýž přijíti máš; nebo jsi přijal moc svou velikou, a
království ujal.
18. I rozhněvali se národové, a přišel hněv tvůj, a čas mrtvých, aby
souzeni byli, a aby dána byla odplata služebníkům tvým, prorokům a
svatým, a bojícím se jména tvého, malým i velikým, a aby zkaženi byli
ti, kteříž nakažují zemi.
19. I otevřín jest chrám Boží na nebi, a vidína jest truhla smluvy
jeho v chrámě jeho. I stalo se blýskání, a hlasové, a hromobití, a
země třesení, i krupobití veliké.


Příspěvek byl publikován v rubrice Zjevení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.