Bible kralická: Zjevení, 19. kapitola


1. Potom jsem slyšel veliký hlas velikého zástupu na nebi, řkoucího:
Halelujah. Spasení, a sláva, a čest, i moc Pánu Bohu našemu.
2. Neboť jsou praví a spravedliví soudové jeho, kterýž odsoudil
nevěstku tu velikou, kteráž byla porušila zemi smilstvem svým, a
pomstil krve služebníků svých z ruky její.
3. I řekli podruhé: Halelujah. A dým její vstupoval na věky věků.
4. I padlo, čtyřmecítma starců a čtvero zvířat, a klaněli se Bohu
sedícímu na trůnu, řkouce: Amen, Halelujah.
5. I vyšel z trůnu hlas, řkoucí: Chvalte Boha našeho všickni
služebníci jeho, a kteříž se bojíte jeho, i malí i velicí.
6. A slyšel jsem hlas jako zástupu velikého, a jako hlas vod mnohých,
a jako zvuk hromů silných, řkoucích: Halelujah. Kralovalť Pán Bůh náš
všemohoucí.
7. Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť přišla
svadba Beránkova, a manželka jeho připravila se.
8. A dáno jest jí, aby se oblékla v kment čistý a stkvoucí, a ten
kment jsouť ospravedlňování svatých.
9. I řekl mi: Piš: Blahoslavení, kteříž jsou k večeři svatby Beránkovy
povoláni. A řekl mi: Tato slova Boží jsou pravá.
10. I padl jsem k nohám jeho, abych se klaněl jemu. Ale řekl mi: Hleď,
abys toho nečinil. Jsemť spoluslužebník tvůj i bratří tvých, těch,
kteříž mají svědectví Ježíšovo. Bohu se klaněj. Svědectví pak Ježíšovo
jestiť duch proroctví.
11. I viděl jsem nebe otevřené, a aj, kůň bílý, a ten, kterýž seděl na
něm, sloul Věrný a Pravý, a spravedlivě soudí i bojuje.
12. Oči pak jeho byly jako plamen ohně, a na hlavě jeho korun
množství, a měl jméno napsané, kteréhož žádný neví, než on sám.
13. A byl odín rouchem pokropeným krví, a sloveť jméno jeho Slovo
Boží.
14. A rytířstvo nebeské jelo za ním na bílých koních, jsouce odíni
kmentem bílým a čistým.
15. A z úst jeho vycházel meč ostrý, aby jím bil národy. Nebo on bude
je spravovati prutem železným; onť i pres vína hněvu a prchlivosti
Boha všemohoucího tlačiti bude.
16. A máť na rouchu a na bedrách svých napsané jméno: Král králů a Pán
pánů.
17. I viděl jsem jednoho anděla, an stojí v slunci, a zkřikl hlasem
velikým, řka všechněm ptákům, kteříž létali po prostřed nebes: Poďte,
a shromažďte se k večeři velikého Boha,
18. Abyste jedli těla králů, a těla hejtmanů, a těla silných, a těla
koňů, i těch, kteříž na nich sedí, a těla všech svobodných i
služebníků, i malých i velikých.
19. I viděl jsem šelmu a krále země a vojska jejich, ani se sjeli, aby
bojovali s tím, kterýž seděl na tom koni, a s rytířstvem jeho.
20. I jata jest ta šelma, a s ní falešný prorok ten, kterýž činíval
divy před ní, jimiž svodil ty, kteříž přijali znamení šelmy, a kteříž
se klaněli obrazu jejímu. I uvrženi jsou oba za živa do jezera
ohnivého, hořícího sirou.
21. A jiní zbiti jsou mečem toho, kterýž seděl na koni, vycházejícím z
úst jeho. A všickni ptáci nasyceni jsou těly jejich.


Příspěvek byl publikován v rubrice Zjevení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.