Bible kralická: Zjevení, 3. kapitola


1. Andělu pak církve Sardinské piš: Toto praví ten, kterýž má sedm
duchů Božích a sedm těch hvězd: Vím skutky tvé, že máš jméno, že jsi
živ, ale jsi mrtvý.
2. Budiž bedlivý, a utvrzujž jiné umírající. Neboť jsem nenalezl
skutků tvých plných před Bohem.
3. Pomniž tedy, co jsi přijal a slyšel, a ostříhej, a čiň pokání.
Pakli bdíti nebudeš, přijduť na tě jako zloděj, a nezvíš, v kterou
hodinu na tě přijdu.
4. Ale máš některé osoby i v Sardis, kteréž nepoškvrnily roucha svého,
protož budouť se se mnou procházeti v bílém rouše; nebo jsou hodni.
5. Kdo svítězí, tenť bude odín rouchem bílým; a nikoliť nevymaži jména
jeho z knihy života, ale vyznámť jméno jeho před oblíčejem Otce svého
i před anděly jeho.
6. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.
7. Andělu pak Filadelfitské církve piš: Totoť praví ten svatý a pravý,
kterýž má klíč Davidův, kterýžto otvírá, a žádný nezavírá, a zavírá,
žádný pak neotvírá:
8. Vím skutky tvé. Aj, postavil jsem před tebou dvéře otevřené, a
žádnýť jich nemůže zavříti. Nebo máš ač nevelikou moc, a ostříhal jsi
slova mého, a nezapřels jména mého.
9. Aj, dávámť z zběři satanovy ty, kteříž se praví býti Židé, a
nejsou, ale klamají. Aj, způsobím to, žeť přijdou a budou se klaněti
před nohama tvýma, a poznajíť, že jsem já tě miloval.
10. A poněvadž jsi ostříhal slova trpělivosti mé, i jáť tebe ostříhati
budu od hodiny pokušení, kteráž přijíti má na všecken svět, aby
zkušeni byli obyvatelé země.
11. Aj, přijduť brzy. Drž se toho, co máš, aby žádný nevzal koruny
tvé.
12. Kdo svítězí, učiním jej sloupem v chrámě Boha svého, a nevyjdeť
již více ven; a napíšiť na něm jméno Boha svého, a jméno města Boha
svého, nového Jeruzaléma sstupujícího s nebe od Boha mého, i jméno své
nové.
13. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.
14. Andělu pak církve Laodicenské piš: Toto praví Amen, svědek ten
věrný a pravý, počátek stvoření Božího:
15. Vímť skutky tvé, že ani jsi studený, ani horký. Ó bys studený byl
aneb horký.
16. A tak že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu tě z úst
svých.
17. Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotřebuji, a
nevíš, že jsi bídný, a mizerný, i chudý, i slepý, i nahý.
18. Radímť, abys sobě koupil ode mne zlata ohněm zprubovaného, abys
byl bohatý, a roucho bílé, abys oblečen byl, a neokazovala se hanba
nahoty tvé. A očí svých pomaž kollyrium, abys viděl.
19. Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň
pokání.
20. Aj, stojímť u dveří, a tluku. Jestližeť by kdo uslyšel hlas můj, a
otevřel dvéře, vejduť k němu, a budu s ním večeřeti, a on se mnou.
21. Kdož svítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já


Příspěvek byl publikován v rubrice Zjevení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.