Bible kralická: 1. Královská, 13. kapitola


1. A aj, muž Boží přišel z Judstva s slovem Hospodinovým do Bethel,
tehdáž když Jeroboám, stoje u oltáře, kadil.
2. I zvolal proti oltáři slovem Hospodinovým, řka: Oltáři, oltáři,
toto praví Hospodin: Hle, syn narodí se domu Davidovu, jménem Joziáš,
kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí, jenž zapalují kadidlo na
tobě; i kosti lidské páliti budou na tobě.
3. I dal téhož dne znamení, řka: Totoť jest znamení, že mluvil
Hospodin: Aj, oltář roztrhne se a vysype se popel, kterýž jest na něm.
4. V tom uslyšev král Jeroboám slovo muže Božího, že zvolal proti
oltáři v Bethel, vztáhl ruku svou od oltáře a řekl: Jměteho. I uschla
ruka jeho, kterouž vztáhl proti němu, a nemohl ji zase přitáhnouti k
sobě.
5. Oltář také se roztrhl, a vysypal se popel z oltáře podlé znamení,
kteréž byl předpověděl muž Boží slovem Hospodinovým.
6. Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu: Pomodl se medle
Hospodinu Bohu svému a pros za mne, abych mohl přitáhnouti ruku svou k
sobě. I modlil se muž Boží Hospodinu, a přitáhl král ruku zase k sobě,
a byla jako prvé.
7. Tedy řekl král muži Božímu: Poď se mnou domů a posilň se, a dámť
dar.
8. I řekl muž Boží králi: Bys mi dal polovici domu svého, nešel bych s
tebou, aniž bych jedl chleba, aniž bych pil vody na místě tomto.
9. Nebo tak mi přikázal slovem svým Hospodin, řka: Nebudeš jísti
chleba, ani píti vody, aniž se navrátíš tou cestou, kterouž jsi
přišel.
10. A tak odšel jinou cestou, a nenavrátil se tou cestou, kterouž byl
přišel do Bethel.
11. Prorok pak jeden starý bydlil v Bethel, jehož syn přišed,
vypravoval mu všecky věci, kteréž učinil muž Boží toho dne v Bethel; i
slova, kteráž mluvil králi, vypravovali otci svému.
12. Tedy řekl jim otec jejich: Kterou cestou šel? I ukázali mu synové
jeho cestu, kterouž šel ten muž Boží, kterýž byl z Judstva přišel.
13. Zatím řekl synům svým: Osedlejte mi osla. Kteříž osedlali mu osla,
a on vsedl na něj.
14. A jel za mužem Božím a nalezl jej, an sedí pod dubem. I řekl jemu:
Ty-li jsi ten muž Boží, kterýž jsi přišel z Judstva? A on odpověděl:
Jsem.
15. Kterýž řekl jemu: Poď se mnou domů, a pojíš chleba.
16. Ale on odpověděl: Nemohuť se navrátiti, ani jíti s tebou, aniž
budu jísti chleba, ani píti vody s tebou na místě tomto.
17. Nebo stala se ke mně řeč slovem Hospodinovým: Nebudeš tam jísti
chleba, ani píti vody; nenavrátíš se, jda touž cestou, kterouž jsi
šel.
18. Jemuž odpověděl: Takéť já prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mně
anděl slovem Hospodinovým, řka: Navrať ho s sebou do domu svého, ať
pojí chleba a napije se vody. To pak sklamal jemu.
19. Takž se navrátil s ním, a jedl chléb v domě jeho a pil vodu.
20. Když pak oni seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k
proroku tomu, kterýž onoho byl zase navrátil.
21. A zvolal na muže Božího, kterýž byl přišel z Judstva, řka: Toto
praví Hospodin: Proto že jsi na odpor učinil řeči Hospodinově, a
neostříhal jsi přikázaní, kteréžť vydal Hospodin Bůh tvůj,
22. Ale navrátils se a jedls chléb, a pils vodu na místě, o kterémžť
řekl: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody: nebudeť pochováno tělo tvé
v hrobě otců tvých.
23. Tedy když pojedl chleba a napil se, osedlal mu osla, totiž tomu
proroku, kteréhož byl navrátil.
24. A když odšel, trefil na něj lev na cestě a udávil jej. I leželo
tělo jeho na cestě, a osel stál podlé něho; lev také stál vedlé těla
mrtvého.
25. A aj, muži někteří jdouce tudy, uzřeli tělo mrtvé ležící na cestě,
a lva, an stojí vedlé něho. Kteříž přišedše, pověděli v městě, v
kterémž ten starý prorok bydlil.
26. Což když uslyšel ten prorok, kterýž ho byl navrátil s cesty, řekl:
Muž Boží jest, kterýž na odpor učinil řeči Hospodinově; protož vydal
jej Hospodin lvu, kterýž potřev ho, udávil jej vedlé řeči Hospodinovy,
kterouž mluvil jemu.
27. Zatím mluvě k synům svým, řekl: Osedlejte mi osla. I osedlali.
28. A odjev, nalezl mrtvé tělo jeho ležící na cestě, a osla i lva, an
stojí u toho těla; a nejedl lev těla toho, aniž co uškodil oslu.
29. Protož vzav prorok tělo muže Božího, vložil je na osla, a přinesl
je. I přišel do města svého, aby ho plakal a pochoval.
30. Položil pak tělo jeho v hrobě svém, a plakali ho: Ach, bratře můj.
31. A pochovav ho, mluvil k synům svým, řka: Když já umru, pochovejte
mne v témž hrobě, v němž muž Boží jest pochován, vedlé kostí jeho
položte kosti mé.
32. Neboť se jistě stane to, což ohlásil slovem Hospodinovým proti
oltáři, kterýž jest v Bethel, a proti všechněm domům výsostí, kteréž
jsou v městech Samařských.
33. Po těchto příbězích neodvrátil se Jeroboám od cesty své zlé, ale


Příspěvek byl publikován v rubrice 1. Královská. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.