Bible kralická: 1. Samuelova, 24. kapitola


1. (24:2) I stalo se, že když se navrátil Saul od honění
Filistinských, oznámili jemu, řkouce: Hle, David jest na poušti
Engadi.
2. (24:3) Tedy vzav Saul tři tisíce mužů vybraných ze všeho Izraele,
odšel hledati Davida a mužů jeho na skalách kamsíků.
3. (24:4) I přišel k stájím ovcí blízko cesty, kdež byla jeskyně, do
níž všel Saul na potřebu; David pak a muži jeho seděli po stranách v
té jeskyni.
4. (24:5) Protož řekli muži Davidovi jemu: Aj, tento jest den, o němž
tobě mluvil Hospodin, řka: Aj, já dám nepřítele tvého v ruku tvou,
abys mu učinil, jakť se koli líbiti bude. Tedy vstav David, uřezal
tiše kus pláště Saulova.
5. (24:6) Potom pak padlo to těžce na srdce Davidovi, že uřezal křídlo
pláště Saulova.
6. (24:7) Pročež řekl mužům svým: Uchovejž mne Hospodin, abych to
učiniti měl pánu mému, pomazanému Hospodinovu, abych vztáhnouti měl
ruku svou na něj, poněvadž jest pomazaný Hospodinův.
7. (24:8) A tak zabránil David mužům svým těmi slovy, a nedal jim
povstati proti Saulovi. Saul také vyšed z té jeskyně, bral se cestou
svou.
8. (24:9) Potom vstal i David, a vyšed z jeskyně, volal za Saulem,
řka: Pane můj králi! I ohlédl se Saul zpět, David pak sehnuv se tváří
k zemi, poklonil se jemu.
9. (24:10) A řekl David Saulovi: I proč posloucháš řečí lidských,
kteříž praví: Hle, David hledá tvého zlého.
10. (24:11) Aj, dnešního dne viděti mohly oči tvé, že tě byl vydal
Hospodin dnes v ruku mou v jeskyni. A byloť mi řečeno, abych tě zabil,
ale šanoval jsem tě; nebo řekl jsem: Nevztáhnuť ruky své na pána
svého, poněvadž jest pomazaný Hospodinův.
11. (24:12) Nýbrž, otče můj, pohleď a viz kus pláště svého v ruce mé,
a žeť jsem nechtěl, odřezuje křídlo pláště tvého, zabiti tebe. Poznejž
tedy a viz, žeť není v úmysle mém nic zlého, ani jaké převrácenosti, a
žeť jsem nezhřešil proti tobě; ty pak číháš na duši mou, abys mi ji
odjal.
12. (24:13) Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou, a pomstiž mne
Hospodin nad tebou, ale ruka má nebude proti tobě.
13. (24:14) Jakož vzní ono přísloví starých: Od bezbožných vychází
bezbožnost; protož nebudeť ruka má proti tobě.
14. (24:15) Na koho to jen vytáhl král Izraelský? Koho to honíš? Psa
mrtvého, blechu jednu.
15. (24:16) Ale budeť Hospodin soudce; on nechť rozsoudí mezi mnou a
tebou, a nechť pohledí a vyvede při mou, a vysvobodí mne z ruky tvé.
16. (24:17) Když pak přestal David mluviti slov těch Saulovi,
odpověděl Saul: Není-liž to hlas tvůj, synu můj Davide? A pozdvih Saul
hlasu svého, plakal.
17. (24:18) A řekl Davidovi: Spravedlivější jsi nežli já; nebo ty jsi
mi odplatil se dobrým, já pak zlým tobě jsem se odplatil.
18. (24:19) Ty zajisté ukázal jsi dnes, že mi činíš dobře; nebo ačkoli
mne byl Hospodin zavřel v ruce tvé, však jsi mne nezabil.
19. (24:20) Zdali kdo nalezna nepřítele svého, propustí ho po cestě
dobré? Ale Hospodin odplatiž tobě dobrým za to, co jsi mi dnešního dne
učinil.
20. (24:21) Protož nyní, (vím, že jistotně kralovati budeš, a že stálé
bude v ruce tvé království Izraelské),
21. (24:22) Nyní, pravím, přisáhni mi skrze Hospodina, že nevypléníš
semene mého po mně, a nevyhladíš jména mého z domu otce mého.


Příspěvek byl publikován v rubrice 1. Samuelova. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.