Bible kralická: 1. Samuelova, 4. kapitola


1. I stalo se vedlé řeči Samuelovy všemu lidu Izraelskému. Nebo když
vytáhl Izrael proti Filistinským k boji, a položili se při Eben-Ezer,
Filistinští pak položili se v Afeku;
2. A když se sšikovali Filistinští proti Izraelovi, a již se potýkali:
poražen jest Izrael od Filistinských, tak že jich zbito v té bitvě na
poli takměř čtyři tisíce mužů.
3. I navrátil se lid do stanů, a řekli starší Izraelští: Proč nás dnes
Hospodin porazil před Filistinskými? Vezměme k sobě z Sílo truhlu
smlouvy Hospodinovy, ať přijde mezi nás, a vysvobodí nás z rukou
nepřátel našich.
4. Poslal tedy lid do Sílo, a vzali odtud truhlu smlouvy Hospodina
zástupů, sedícího na cherubínech. Byli také tam dva synové Elí s
truhlou smlouvy Boží, Ofni a Fínes.
5. Když pak přinesena byla truhla smlouvy Hospodinovy do vojska,
zkřikl všecken Izrael s velikým plésáním, až země vzněla.
6. Uslyševše pak Filistinští hluk plésání, řekli: Jaký jest to hlas
výskání velikého tohoto v vojště Hebrejském? I poznali, že truhla
Hospodinova přišla do vojska.
7. Protož báli se Filistinští, když praveno bylo: Přišel Bůh do vojska
jejich; a řekli: Běda nám, nebo nebylo prvé nic k tomu podobného.
8. Běda nám! Kdo nás vysvobodí z ruky těch bohů silných? Tiť jsou
bohové, kteříž zbili Egypt všelikou ranou i na poušti.
9. Posilňte se a buďte muži, ó Filistinští, abyste nesloužili těm
Hebrejským, jako oni sloužili vám; buďtež tedy muži a bojujte.
10. Bojovali tedy Filistinští, a poražen jest Izrael, a utíkali jeden
každý do stanu svého. I byla ta porážka veliká velmi, nebo padlo z
Izraele třidceti tisíc pěších;
11. Také truhla Boží vzata, a dva synové Elí zabiti, Ofni a Fínes.
12. Běže pak jeden Beniaminský z bitvy, přišel do Sílo téhož dne, maje
roucho roztržené a hlavu prstí posypanou.
13. Přišel tedy, a aj, Elí seděl na stolici při cestě, hledě, nebo
srdce jeho lekalo se za truhlu Boží; a když všel muž ten, a oznámil v
městě, kvílilo všecko město.
14. A uslyšev Elí hlas křiku toho, řekl: Jaký jest to hlas hřmotu
tohoto? Muž pak ten pospíchaje, přiběhl, aby oznámil Elí.
15. (A byl Elí v devadesáti a osmi letech; oči také jeho byly již
pošly, a nemohl viděti.)
16. I řekl muž ten k Elí: Já jdu z bitvy, z bitvy zajisté utekl jsem
dnes. I dí jemu on: Co se tam stalo, můj synu?
17. Odpověděl ten posel a řekl: Utekl Izrael před Filistinskými, také
i porážka veliká stala se v lidu, ano i oba synové tvoji zabiti jsou,
Ofni a Fínes, a truhla Boží jest vzata.
18. I stalo se, že jakž jmenoval truhlu Boží, spadl Elí s stolice
nazpět při úhlu brány, a tak zlomiv šíji, umřel; nebo byl muž starý a
těžký. On soudil Izraele čtyřidceti let.
19. Nevěsta pak jeho, manželka Fínesova, jsuc těhotná a blízká porodu,
uslyševši také tu pověst, že by truhla Boží vzata byla, a že umřel
tchán její i muž její, sklonila se a porodila; nebo se obořily na ni
úzkosti její.
20. A v ten čas, když ona umírala, řekly, kteréž stály při ní: Neboj
se, však jsi porodila syna. Kteráž nic neodpověděla, aniž toho
připustila k srdci svému.
21. I nazvala dítě Ichabod, řkuci: Přestěhovala se sláva z Izraele;
proto že vzata byla truhla Boží, a umřel tchán i muž její.
22. Protož řekla: Přestěhovala se sláva z Izraele, nebo vzata jest
truhla Boží.


Příspěvek byl publikován v rubrice 1. Samuelova. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.