Bible kralická: 2. Paralipomenon, 14. kapitola


1. Když pak usnul Abiáš s otci svými, a pochovali jej v městě
Davidově, kraloval Aza syn jeho místo něho. Za jeho dnů v pokoji byla
země deset let.
2. I činil Aza to, což se dobře líbilo Hospodinu Bohu jeho.
3. Nebo zbořil oltáře cizí i výsosti, a stroskotal obrazy jejich, a
posekal háje jejich.
4. A přikázal Judovi, aby hledali Hospodina Boha otců svých, a
ostříhali zákona a přikázaní jeho.
5. Zkazil, pravím, po všech městech Judských výsosti a slunečné
obrazy, a bylo v pokoji království za času jeho.
6. Zatím vzdělal města hrazená v Judstvu, proto že v pokoji byla země,
aniž jaká proti němu válka povstala těch let; nebo Hospodin dal jemu
odpočinutí.
7. I řekl lidu Judskému: Vzdělejme ta města, a ohraďme je zdmi a
věžemi, branami i závorami, dokudž země jest v moci naší. Aj, že jsme
hledali Hospodina Boha svého, hledali jsme ho, a dal nám odpočinutí
odevšad. A tak stavěli a šťastně se jim zvedlo.
8. Měl pak Aza vojsko těch, kteříž nosili štíty a kopí, z pokolení
Judova třikrát sto tisíců, a z Beniaminova pavézníků a střelců dvě stě
a osmdesáte tisíců. Všickni ti byli muži udatní.
9. I vytáhl proti nim Zerach Mouřenín, maje v vojště desetkrát sto
tisíců, a vozů tři sta, a přitáhl až k Maresa.
10. Vytáhl též i Aza proti němu. I sšikovali vojska v údolí Sefata u
Maresa.
11. Tedy volal Aza k Hospodinu Bohu svému, a řekl: Hospodine, neníť
potřebí tobě velikého množství, když ty chceš pomoci mdlejším. Pomoziž
nám, Hospodine Bože náš, neboť v tebe doufáme, a ve jménu tvém jdeme
proti množství tomuto. Hospodine, ty jsi Bůh náš; nechť nemá moci
proti tobě bídný člověk.
12. I ranil Hospodin Mouřeníny před Azou a před lidem Judským, tak že
utíkali Mouřenínové.
13. A honil je Aza i lid, kterýž byl s ním, až do Gerar. I padli
Mouřenínové, že se nijakž otaviti nemohli; nebo potříni jsou před
Hospodinem a před vojskem jeho. I odnesli onino kořistí velmi mnoho.
14. Pohubili také všecka města vůkol Gerar; strach zajisté Hospodinův
připadl na ně. I vzebrali všecka města; nebo mnoho kořistí v nich
bylo.
15. Též i obyvatele v staních při dobytcích zbili, a zajavše ovec
velmi mnoho a velbloudů, navrátili se do Jeruzaléma.


Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Paralipomenon. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.