Bible kralická: 2. Paralipomenon, 20. kapitola


1. I stalo se potom, že přitáhli synové Moáb a synové Ammon, a s nimi
někteří od Ammonitských, proti Jozafatovi na vojnu.
2. A přišedše, oznámili Jozafatovi, řkouce: Přitáhlo proti tobě
množství veliké z zámoří, z země Syrské, a aj, jsou v Hasesontamar,
jenž jest Engadi.
3. I ulekl se, a obrátil Jozafat tvář svou k hledání Hospodina, a
vyhlásil půst všemu lidu Judskému.
4. A tak shromáždil se lid Judský, aby hledali Hospodina. Také i ze
všech měst Judských sešli se hledati Hospodina.
5. Tedy stál Jozafat v shromáždění Judském a Jeruzalémském, v domě
Hospodinově před síní novou,
6. A řekl: Hospodine, Bože otců našich, zdaliž ty sám nejsi Bohem na
nebi? Zdaliž ty nepanuješ nade všemi královstvími národů? Zdaliž v
ruce tvé není síly a moci, tak že není, kdo by se mohl postaviti proti
tobě?
7. Zdaliž jsi ty, Bože náš, nevyhnal obyvatelů země této před tváří
lidu svého Izraelského, a dal jsi ji semeni Abrahama, milovníka svého
na věky?
8. Kteřížto bydlili v ní, a vzdělali tobě v ní svatyni, jménu tvému,
řkouce:
9. Jestliže by na nás přišly zlé věci, meč pomsty, buď morová rána,
buď hlad, postavíme se před tímto domem a před tebou, (poněvadž jméno
tvé jest v domě tomto), a budeme volati k tobě v úzkostech svých, i
vyslyšíš a vysvobodíš.
10. A nyní, aj, synové Ammon a Moáb, a hora Seir, skrze něž jsi
nedopustil jíti Izraelovi, když se brali z země Egyptské, ale uhnuli
se od nich, a nepohubili jich,
11. Aj hle, oni odplacejí se nám, přitáhše, aby nás vyhnali z dědictví
tvého, kteréž jsi právem dědičným dal nám.
12. Bože náš, zdali jich souditi nebudeš? V násť zajisté není žádné
síly proti množství tomuto velikému, kteréž táhne proti nám, aniž my
víme, co bychom činiti měli, toliko na tě patří oči naše.
13. Všecken také lid Judský stáli před Hospodinem, též i dítky jich,
ženy i synové jejich.
14. Jachaziel pak syn Zachariáše syna Benaiášova, syna Jehielova, syna
Mataniášova, Levíta z synů Azafových, nadšen jsa duchem Hospodinovým,
u prostřed toho shromáždění,
15. Řekl: Pozorujte všecken Judo a obyvatelé Jeruzalémští, i ty králi
Jozafate. Takto vám praví Hospodin: Nebojte se vy, ani se lekejte
množství tohoto velikého; nebo ne váš bude boj, ale Boží.
16. Zítra vytáhněte proti nim, aj, oni potáhnou po stráni Ziz, a
naleznete je při konci údolí naproti poušti Jeruel.
17. Nebudete vy bojovati tuto. Postavte se, stůjte a vizte vysvobození
Hospodinovo při sobě, ó Judo a Jeruzaléme. Nebojte se, aniž se
strachujte; zítra vyjděte proti nim, a Hospodin bude s vámi.
18. I sklonil se Jozafat tváří k zemi, a všecken lid Judský i
obyvatelé Jeruzalémští padli před Hospodinem, klanějíce se Hospodinu.
19. Vstali pak Levítové z synů Kahat a z synů Chóre, aby chválili
Hospodina Boha Izraelského hlasem velikým a vysokým.
20. Potom vstavše ráno, vytáhli na poušť Tekoe. A když vycházeli, stál
Jozafat a řekl: Slyšte mne, Judo a obyvatelé Jeruzalémští. Věřte v
Hospodina Boha svého, a stane se vám věrně; věřte prorokům jeho, a
šťastně se vám povede.
21. A tak poradiv se s lidem, postavil zpěváky Hospodinu, aby chválili
okrasu svatosti, a když by vycházeli sšikovaní k boji, aby oni napřed
šli a říkali: Oslavujte Hospodina, nebo na věky milosrdenství jeho.
22. Tu chvíli pak, když oni začali zpěv a chválení, obrátil Hospodin
ty, kteříž byli v zálohách, na syny Ammon, Moáb a obyvatele hory Seir,
ješto však byli přitáhli proti Judovi, a tak sami se bili.
23. Nebo povstali synové Ammon a Moábští proti obyvatelům hory Seir,
aby zmordovali a shladili je. A když dokonali boj proti obyvatelům
hory Seir, pomáhali sobě a hubili jedni druhé.
24. Mezi tím lid Judský přitáhl k stráži, kteráž jest na poušti, a
uzřeli to množství, a aj, mrtví leží na zemi, aniž kdo ušel.
25. Pročež přistoupil Jozafat s lidem svým, aby rozebrali loupeže
jejich, a nalezli u nich hojnost zboží i klénotů na tělích zbitých. I
rozbitovali toho mezi sebou, tak že unesti nemohli; za tři dni dělili
ty loupeže, proto že jich mnoho bylo.
26. V den pak čtvrtý shromáždili se do údolí Beracha, a že tu
dobrořečili Hospodinu, protož nazvali jméno místa toho údolí Beracha
až do dnešního dne.
27. Zatím obrátili se všickni muži Judští a Jeruzalémští, a Jozafat
před nimi, aby se navrátili do Jeruzaléma s veselím; nebo byl
obveselil je Hospodin nad nepřátely jejich.
28. I vešli do Jeruzaléma s loutnami a harfami a s trubami do domu
Hospodinova.
29. Tedy připadl strach Boží na všecka království zemská, když
uslyšeli, že Hospodin bojoval proti nepřátelům lidu Izraelského.
30. A tak v pokoji bylo království Jozafatovo; nebo odpočinutí dal
jemu Bůh jeho odevšad.
31. Kraloval pak Jozafat nad Judou. Ve třidcíti pěti letech byl, když
kralovati začal, a pětmecítma let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky
jeho Azuba, dcera Silchi.
32. A chodil po cestě Azy otce svého, aniž se uchýlil od ní, čině to,
což pravého jest před očima Hospodinovýma.
33. A však výsosti nebyly zkaženy, nebo ještě lid byl nenastrojil
srdce svého k Bohu otců svých.
34. O jiných pak věcech Jozafatových, prvních i posledních, sepsáno
jest v knihách Jéhu syna Chanani, kterémuž bylo poručeno, aby to
vložil do knihy o králích Izraelských.
35. Potom stovaryšil se Jozafat král Judský s Ochoziášem králem
Izraelským, kterýž sobě bezbožně počínal.
36. Stovaryšil se pak s ním proto, aby nadělal lodí, kteréž by
přecházely přes moře. I nadělali lodí v Aziongaber.
37. Protož prorokoval Eliezer syn Dodavahův z Maresa proti Jozafatovi,
řka: Jakž jsi se stovaryšil s Ochoziášem, roztrhl Hospodin skutky tvé.
I stroskotány jsou lodí, a tak nemohly se doplaviti přes moře.


Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Paralipomenon. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.