Bible kralická: 2. Paralipomenon, 34. kapitola


1. V osmi letech byl Joziáš, když kralovati počal, a kraloval jedno a
třidceti let v Jeruzalémě.
2. Ten činil to, což jest pravého před očima Hospodinovýma, chodě po
cestách Davida otce svého, a neuchýlil se na pravo ani na levo.
3. Léta zajisté osmého kralování svého, když ještě mládenček byl,
počal hledati Boha Davida otce svého, dvanáctého pak léta počal
vyčišťovati Judy a Jeruzaléma od výsostí, hájů, rytin a slitin.
4. Nebo u přítomnosti jeho rozbořili oltáře Bálů, i obrazy slunečné,
kteříž byli na nich, zpodtínal. Též i háje a rytiny, i slitiny zdrobil
a setřel, a rozsypal po hrobích těch, kteříž jim obětovávali.
5. Kosti pak kněží popálil na oltářích jejich, a vyčistil Judu a
Jeruzalém,
6. Též i města v pokolení Manasses, Efraim a Simeon, až i Neftalím i
pustiny jejich vůkol.
7. A tak zkazil oltáře a háje, a rytiny stroskotal na kusy, a všecky
obrazy slunečné vysekal po vší zemi Izraelské. Potom navrátil se do
Jeruzaléma.
8. Léta pak osmnáctého kralování svého, když vyčistil zemi a dům Boží,
poslal Safana syna Azaliášova, a Maaseiáše úředníka města, aJoacha
syna Joachazova kanclíře, aby opraven byl dům Hospodina Boha jeho.
9. Kteříž přišedše k Helkiášovi knězi nejvyššímu, dali peníze snesené
do domu Božího, kteréž byli Levítové vrátní vybrali od Manassesa a
Efraima, i ode všech ostatků Izraelských, i od všeho Judy a Beniamina,
a navrátili se do Jeruzaléma.
10. Dali je pak v ruce správců toho díla, kteříž představeni byli nad
domem Hospodinovým, a ti vydávali je dělníkům, jenž dělali v domě
Hospodinově, opravujíce a utvrzujíce jej.
11. I dali tesařům a stavitelům, aby najednali kamení tesaného, a
dříví k vazbám i k trámům domů, kteréž byli zbořili králové Judští.
12. Muži pak ti věrně se měli při té práci, nad nimiž ustanoveni
Jachat a Abdiáš Levítové z synů Merari, Zachariáš a Mesullam z synů
Kahat, aby s pilností přídrželi k práci. A z těch Levítů každý uměl
hráti na nástroje muzické.
13. Ale nad nosiči, i kteříž přídrželi dělníky ke všeliké práci, byli
z Levítů písaři, úředníci a vrátní.
14. A když vynášeli peníze, kteréž byli sneseny do domu Hospodinova,
našel Helkiáš kněz knihu zákona Hospodinova vydaného skrze Mojžíše.
15. I řekl Helkiáš k Safanovi písaři: Knihu zákona nalezl jsem v domě
Hospodinově. I dal Helkiáš tu knihu Safanovi.
16. Safan pak přinesl tu knihu králi, a při tom jemu oznámil, řka:
Všecko, cožkoli bylo poručeno služebníkům tvým, dělají.
17. Nebo sebravše peníze, což se jich koli nalezlo v domě Hospodinově,
vydali je v ruce úředníkům a dělníkům.
18. Oznámil také Safan písař králi, řka: Knihu mi dal Helkiáš kněz. I
četl v ní Safan před králem.
19. Pročež když slyšel král slova zákona, roztrhl roucho své.
20. A rozkázal král Helkiášovi, též Achikamovi synu Safanovu, a
Abdonovi synu Míchovu, a Safanovi písaři, a Asaiášovi služebníku
královskému, řka:
21. Jděte, poraďte se s Hospodinem o mne i o pozůstalý lid Izraelský a
Judský, z strany slov knihy této, kteráž jest nalezena; nebo veliký
jest hněv Hospodinův, kterýž jest vylit na nás, proto že neostříhali
otcové naši slova Hospodinova, aby činili všecko, což psáno jest v
knize této.
22. Tedy šli, Helkiáš a kteříž byli při králi, k Chuldě prorokyni,
manželce Salluma syna Tekue, syna Chasrova, strážného nad rouchem,
nebo bydlila v Jeruzalémě na druhé straně, a mluvili k ní ty věci.
23. Kteráž řekla jim: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Povězte muži
tomu, kterýž poslal vás ke mně,
24. Takto praví Hospodin: Aj, já uvedu zlé věci na toto místo a na
obyvatele jeho, všecka zlořečení napsaná v knize té, kterouž čtli před
králem Judským,
25. Proto že opustili mne a kadili bohům cizím, aby mne popouzeli
všemi skutky rukou svých. Z té příčiny vylita bude prchlivost má na
toto místo, aniž bude uhašena.
26. Králi pak Judskému, kterýž poslal vás, abyste se tázali Hospodina,
takto povíte: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský o slovích těch, kteráž
jsi slyšel:
27. Poněvadž obměkčeno jest srdce tvé, a ponížil jsi se před tváří
Boží, kdyžs slyšel slova jeho proti místu tomuto a proti obyvatelům
jeho, a ponižuje se přede mnou, roztrhl jsi roucho své, a plakals
přede mnou, i já vyslyšel jsem tě, praví Hospodin.
28. Aj, já připojím tě k otcům tvým, a pochován budeš v hrobích svých
v pokoji, aby neviděly oči tvé ničeho z toho zlého, kteréž já uvedu na
místo toto a na obyvatele jeho. I oznámili králi tu řeč.
29. Tedy poslav král, shromáždil všecky starší Judské a Jeruzalémské.
30. A vstoupil král do domu Hospodinova, a všickni muži Judští i
obyvatelé Jeruzalémští, kněží, Levítové a všecken lid od velikého až
do malého, i četl, aby všickni slyšeli všecka slova knihy smlouvy,
kteráž byla nalezena v domě Hospodinově.
31. Potom stoje král na místě svém, učinil smlouvu před Hospodinem, že
bude následovati Hospodina, a ostříhati přikázaní jeho i svědectví
jeho a ustanovení jeho z celého srdce svého a ze vší duše své, a
plniti slova smlouvy té, kteráž jsou v té knize zapsána.
32. I rozkázal, aby k témuž každý stál, kdož by koli nalezen byl v
Jeruzalémě a v Beniaminovi. I činili obyvatelé Jeruzalémští podlé
smlouvy Boží, Boha otců svých.
33. Tehdáž také vyprázdnil Joziáš všecky ohavnosti ze všech zemí synů
Izraelských, a přídržel všecky, kteřížkoli byli v Izraeli, k tomu, aby
sloužili Hospodinu Bohu svému. Po všecky dny jeho neodstoupili od
následování Hospodina Boha otců svých.


Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Paralipomenon. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.