Bible kralická: 2. Paralipomenon, 5. kapitola


1. A tak dokonáno jest všecko dílo, kteréž dělal Šalomoun k domu
Hospodinovu, a vnesl tam Šalomoun věci posvěcené od Davida otce svého,
též stříbro a zlato, a všecko nádobí, složiv je mezi poklady domu
Božího.
2. Tedy shromáždil Šalomoun starší Izraelské, a všecky přední z
pokolení, totiž knížata čeledí otcovských s syny Izraelskými do
Jeruzaléma, aby přenesli truhlu smlouvy Hospodinovy z města Davidova,
jenž jest Sion.
3. I shromáždili se k králi všickni muži Izraelští na slavnost, kteráž
bývá měsíce sedmého.
4. Když pak přišli všickni starší Izraelští, vzali Levítové truhlu,
5. A nesli ji zhůru, též stánek úmluvy, i všecka nádobí posvátná,
kteráž byla v stánku, přenesli to kněží a Levítové.
6. Zatím král Šalomoun i všecko shromáždění Izraelské, kteréž se k
němu sešlo, obětovali před truhlou ovce a voly, kteříž ani popisováni,
ani vyčítáni nebyli pro množství.
7. A tak vnesli kněží truhlu smlouvy Hospodinovy na místo její, do
vnitřního domu, do svatyně svatých, pod křídla cherubínů.
8. Nebo cherubínové měli roztažená křídla nad místem truhly, a
přikrývali cherubínové truhlu i sochory její svrchu.
9. A povytáhli sochorů, tak že vidíni byli koncové jejich z truhly, k
předku svatyně svatých, vně však nebylo jich viděti. A byla tam až do
tohoto dne.
10. Nic nebylo v truhle, kromě dvou tabulí, kteréž tam složil Mojžíš
na Orébě tehdáž, když učinil Hospodin smlouvu s syny Izraelskými, a
oni vyšli z Egypta.
11. I stalo se, když vycházeli kněží z svatyně, (nebo všickni kněží,
kteříž se koli našli, byli se posvětili, aniž šetřili pořádku.
12. Tak i Levítové zpěváci všickni, kteříž byli při Azafovi, Hémanovi
a Jedutunovi, i synové jejich i bratří jejich, odíni jsouce kmentem,
stáli s cymbály a loutnami a harfami k východní straně oltáře, a s
nimi kněží sto a dvadceti, troubících v trouby.
13. Nebo měli ti, kteříž spolu troubili v trouby, a zpěváci vydávati
jeden zvuk k chválení a oslavování Hospodina); a když povyšovali hlasu
na trouby a cymbály i jiné nástroje hudebné, chválíce Hospodina a
řkouce, že dobrý jest, a že na věky trvá milosrdenství jeho: tedy
oblak naplnil dům ten, dům totiž Hospodinův,
14. Tak že nemohli kněží ostáti a sloužiti pro ten oblak; nebo sláva
Hospodinova byla naplnila dům Boží.


Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Paralipomenon. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.