Bible kralická: 2. Samuelova, 20. kapitola


1. Přišel pak tu náhodou člověk nešlechetný, jehož jméno bylo Seba,
syn Bichri, muž Jemini. Ten zatroubil v troubu a řekl: Nemámeť my dílu
v Davidovi, ani dědictví v synu Izai; obrať se jeden každý k stanům
svým, ó Izraeli.
2. A tak všickni muži Izraelští odstoupili od Davida za Sebou synem
Bichri, ale muži Judští přídrželi se krále svého od Jordánu až do
Jeruzaléma.
3. David pak přišel do domu svého do Jeruzaléma. A vzal král deset
ženin, kterýchž byl nechal, aby hlídaly doma, a dal je pod stráž, a
choval je, ale nevcházel k nim. A zůstaly zavřené až do dne smrti své
v vdovství.
4. Potom řekl král Amazovi: Svolej mi muže Judské do třetího dne, ty
také se tu postav.
5. A tak odšel Amaza, aby svolal lid Judský, ale prodlil mimo určitý
čas, kterýž mu byl uložil.
6. Protož řekl David Abizai: Již nyní hůře nám činiti bude Seba syn
Bichri, nežli Absolon. Vezmi služebníky pána svého, a hoň jej, aby
sobě nenalezl měst hrazených, a tak ušel by nám s očí.
7. Tedy táhli za ním muži Joábovi, i Cheretejští, i Peletejští, a
všickni udatní vytáhli z Jeruzaléma, aby honili Sebu syna Bichri.
8. A když byli u kamene toho velikého, kterýž jest v Gabaon, Amaza
potkal se s nimi. Joáb pak byl opásán po sukni, v kterouž byl oblečen,
na níž také měl připásaný meč k bedrám v pošvě své, kterýž snadně
vytrhnouti i zase vstrčiti mohl.
9. I řekl Joáb Amazovi: Dobře-li se máš, bratře můj? A ujal Joáb
pravou rukou Amazu za bradu, aby ho políbil.
10. Ale Amaza nešetřil se meče, kterýž byl v ruce Joábově. I ranil ho
jím pod páté žebro, a vykydl střeva jeho na zem jednou ranou, a umřel.
I honili Joáb a Abizai, bratr jeho, Sebu syna Bichri.
11. Tedy stoje tu jeden podlé něho z služebníků Joábových, řekl:
Kdokoli přeje Joábovi, a kdokoli drží s Davidem, jdi za Joábem.
12. Amaza pak válel se ve krvi prostřed cesty. A vida onen, že se
zastavoval všecken lid, odvlékl Amazu s cesty do pole, a uvrhl na něj
roucho, vida, že každý, kdož šel mimo něj, zastavoval se.
13. A když byl odvlečen z cesty, šel jeden každý za Joábem, aby honili
Sebu syna Bichri.
14. (Kterýžto prošel všecka pokolení Izraelská do Abel Betmaacha se
všechněmi Berejskými, kteříž se byli shromáždili a šli za ním.)
15. A přitáhše, oblehli jej v Abel Betmaacha, a udělali násyp proti
městu, kteréž se bránilo z bašt; všecken pak lid, kterýž byl s Joábem,
usiloval podvrátiti zed.
16. V tom zvolala jedna rozumná žena z města: Slyšte, slyšte! Rcete
medle Joábovi: Přistup sem, a budu s tebou mluviti.
17. Kterýž když k ní přistoupil, řekla žena: Ty-li jsi Joáb?
Odpověděl: Jsem. I řekla jemu: Poslyš slov služebnice své. Odpověděl:
Slyším.
18. Protož mluvila, řkuci: Takť jsou rozmlouvali hned s počátku,
řkouce: Bez pochyby žeť se ptáti budou Abelských, a tak se spraví.
19. Jáť jsem jedno z pokojných a věrných Izraelských, ty pak usiluješ
zkaziti město, a to ještě hlavní město v Izraeli. I pročež usiluješ
sehltiti dědictví Hospodinovo?
20. Tedy odpověděl Joáb a řekl: Odstup, odstup to ode mne, abych
sehltiti a zkaziti chtěl.
21. Neníť toho, ale muž z hory Efraim, jménem Seba, syn Bichri,
pozdvihl ruky své proti králi Davidovi. Vydejte ho samého, a odtrhnemť
od města. I řekla žena Joábovi: Hle, hlava jeho vyvržena bude tobě
přes zed.
22. A tak zjednala to žena ta u všeho lidu moudrostí svou, že sťavše
hlavu Seby syna Bichri, vyhodili ji Joábovi. Kterýžto když zatroubil v
troubu, rozešli se od města jeden každý do stanů svých. Joáb také
vrátil se do Jeruzaléma k králi.
23. Byl pak Joáb představen všemu vojsku Izraelskému, a Banaiáš syn
Joiadův nad Cheretejskými a Peletejskými.
24. Též Aduram byl nad platy, a Jozafat syn Achiludův byl kanclířem,
25. A Seiáš písařem, Sádoch pak a Abiatar byli kněžími.


Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Samuelova. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.