Bible kralická: 2. Samuelova, 23. kapitola


1. Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl,
pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a
libý v zpěvích Izraelských:
2. Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.
3. Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude
nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží.
4. Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků,
a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:
5. Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou,
kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé
spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.
6. Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno
nebývá.
7. Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm
docela spalí je tu, kdež zrostlo.
8. Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet
Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti
na osm set ku pobití jich.
9. A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž
byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam
k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští.
10. Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při
meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se
lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral.
11. Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli
shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté
šocovicí, a lid utekl před Filistinskými:
12. Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil
Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké.
13. Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k
Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí
Refaim.
14. (Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských
byl u Betléma.)
15. Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody
z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány!
16. A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských,
navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli
a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji
Hospodinu,
17. A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž
to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I
nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.
18. Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi,
kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z
těch tří nejslovoutnější.
19. Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm
třem nebyl rovný.
20. Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z
Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v
jámě, když byl sníh.
21. Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v
rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského,
zabil ho kopím jeho.
22. To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi
třmi silnými.
23. A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal.
I ustanovil ho David nad drabanty svými.
24. Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn
Dodův Betlémský,
25. Samma Charodský, Elika Charodský,
26. Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský,
27. Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský,
28. Salmon Achochský, Maharai Netofatský,
29. Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů
Beniamin,
30. Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás,
31. Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský,
32. Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata,
33. Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský,
34. Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský,
35. Chezrai Karmelský, Farai Arbitský,
36. Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský,
37. Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,
38. Híra Itrejský, Gareb Itrejský,


Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Samuelova. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.