Bible kralická: 2. Samuelova, 5. kapitola


1. Tehdy přišla všecka pokolení Izraelská k Davidovi do Hebronu, a
mluvili, řkouce: Aj, my kost tvá a tělo tvé jsme.
2. A předešlých časů, když byl Saul králem nad námi, ty jsi vyvodil i
zase přivodil lid Izraelský. A nadto řekl Hospodin tobě: Ty pásti
budeš lid můj Izraelský, a ty budeš vývoda nad Izraelem.
3. Přišli také všickni starší Izraelští k králi do Hebronu, a učinil s
nimi král David smlouvu v Hebronu před Hospodinem. I pomazali Davida
za krále nad Izraelem.
4. Ve třidcíti letech byl David, když počal kralovati, a kraloval
čtyřidceti let.
5. V Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest měsíců, a v Jeruzalémě
kraloval třidceti a tři léta nade vším Izraelem a Judou.
6. Táhl pak král s lidem svým k Jeruzalému proti Jebuzejskému,
obyvateli té země; kterýž mluvil Davidovi, řka: Nevejdeš sem, leč
odejmeš slepé a kulhavé, pravíce: Nevejdeť sem David.
7. A však vzal David hrad Sion, toť jest město Davidovo.
8. Nebo řekl David v ten den: Kdož by koli porazil Jebuzea, a zlezl by
žlaby jeho, a pobil by ty slepé i chromé, kteréž má v nenávisti duše
Davidova, knížetem bude. Protož pravili: Slepý a kulhavý nevejde do
toho domu.
9. I bydlil David na tom hradě, a nazval jej městem Davidovým; nebo
vystavěl je David vůkol od Mello až do vnitřku.
10. A tak David čím dále tím více prospíval a rostl, Hospodin zajisté,
Bůh zástupů, byl s ním.
11. Poslal také Chíram král Tyrský posly k Davidovi a dříví cedrového,
i tesaře, kameníky a zedníky umělé, kteříž vystavěli dům Davidovi.
12. I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Izraelem, a
že zvýšil království jeho pro lid svůj Izraelský.
13. Nabral pak sobě David ještě více ženin i žen z Jeruzaléma, když
byl přišel z Hebronu, a naplodilo se Davidovi ještě více synů a dcer.
14. A tato jsou jména těch, kteříž se jemu zrodili v Jeruzalémě:
Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun;
15. Též Ibchar a Elisua, a Nefeg a Jafia;
16. A Elisama a Eliada a Elifelet.
17. Uslyšavše pak Filistinští, že pomazali Davida za krále nad
Izraelem, vytáhli všickni Filistinští hledati ho. Což když zvěděl
David, sstoupil na místo hrazené.
18. Protož Filistinští přitáhše, položili se v údolí Refaim.
19. Tedy tázal se David Hospodina, řka: Potáhnu-li proti Filistinským?
Vydáš-li je v ruku mou? Odpověděl Hospodin Davidovi: Táhni, neboť
vydám jistotně Filistinské v ruku tvou.
20. I přitáhl David do Balperazim, a porazil je tam, a řekl: Protrhlť
jest Hospodin nepřátely mé přede mnou, jako vody protrhují břehy.
Protož nazval jméno místa toho Balperazim.
21. Nebo zanechali tu rytin svých, kteréž pobral David i muži jeho.
22. Opět znovu vytáhli Filistinští, a rozprostřeli se v údolí Refaim.
23. I tázal se David Hospodina. Kterýž odpověděl: Netáhni, ale obejda
je po zadu, teprv dotřeš na ně naproti moruším.
24. A když uslyšíš, že šustí vrchové moruší, hneš se také; nebo tehdáž
vyjde Hospodin před tebou, aby zbil vojska Filistinských.
25. I učinil David tak, jakž mu přikázal Hospodin, a porazil
Filistinské od Gabaa, až kudy se jde do Gázer.


Příspěvek byl publikován v rubrice 2. Samuelova. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.