Bible kralická: Daniel, 1. kapitola


1. Léta třetího kralování Joakima krále Judského, přitáhl
Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému, a oblehl jej.
2. I vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského, a něco nádobí domu
Božího. Kterýž zavezl je do země Sinear, do domu boha svého, a nádobí
to dal vnésti do domu pokladu boha svého.
3. Rozkázal také král Ašpenazovi, správci dvořanů svých, aby přivedl z
synů Izraelských, z semene královského a z knížat,
4. Mládence, na nichž by nebylo žádné poškvrny, a krásného oblíčeje, a
vtipné ke vší moudrosti, a schopné k umění i k nabývání jeho, a v
kterýchž by byla síla, aby stávali na palácu královském, a učili se
liternímu umění a jazyku Kaldejskému.
5. I nařídil jim král odměřený pokrm na každý den z stolu královského,
i vína, kteréž on sám pil, a aby je tak choval za tři léta, a po
dokonání jich aby stávali před králem.
6. Byli pak mezi nimi z synů Juda: Daniel, Chananiáš, Mizael a
Azariáš.
7. I dal jim správce dvořanů jména. Nazval Daniele Baltazarem,
Chananiáše pak Sidrachem, a Mizaele Mizachem, a Azariáše Abdenágem.
8. Ale Daniel uložil v srdci svém, aby se nepoškvrňoval pokrmem z
stolu královského, a vínem, kteréž král pil. Pročež hledal toho u
správce nad dvořany, aby se nemusil poškvrňovati.
9. I způsobil Bůh Danielovi milost a lásku u správce nad dvořany.
10. A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého
krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že
tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i
vy chování býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo.
11. I řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad
Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem:
12. Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření
dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili.
13. A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců,
kteříž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, učiň s
služebníky svými.
14. I uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní.
15. Po skonání pak desíti dnů spatříno jest, že tváře jejich byly
krásnější, a byli tlustší na těle než všickni mládenci, kteříž jídali
pokrm z stolu královského.
16. Protož služebník brával ten vyměřený pokrm jejich, a víno nápoje
jejich, a dával jim vaření.
17. Mládence pak ty čtyři obdařil Bůh povědomostí a rozumností ve
všelikém literním umění a moudrostí; nadto Danielovi dal, aby rozuměl
všelikému vidění a snům.
18. A když se dokonali dnové, po kterýchž rozkázal král, aby je
přivedli, přivedl je správce dvořanů před Nabuchodonozora.
19. I mluvil s nimi král. Ale není nalezen mezi všemi těmi, jako
Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. I stávali před králem.
20. A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich
doptával král, nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a
hvězdáře, kteříž byli ve všem království jeho.
21. I zůstával tu Daniel až do léta prvního Cýra krále.


Příspěvek byl publikován v rubrice Daniel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.