Bible kralická: Daniel, 3. kapitola


1. Potom Nabuchodonozor král udělav obraz zlatý, jehož výška byla
šedesáti loket, šířka pak šesti loket, postavil jej na poli Dura v
krajině Babylonské.
2. I poslal Nabuchodonozor král, aby shromáždili knížata, vývody a
vůdce, starší, správce nad poklady, v právích zběhlé, úředníky a
všecky, kteříž panovali nad krajinami, aby přišli ku posvěcování
obrazu, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
3. Tedy shromáždili se knížata, vývodové a vůdcové, starší, správcové
nad poklady, v právích zběhlí, úředníci a všickni, kteříž panovali nad
krajinami ku posvěcování obrazu toho, kterýž postavil Nabuchodonozor
král, a stáli před obrazem, kterýž postavil Nabuchodonozor.
4. Biřic pak volal ze vší síly: Vám se to praví lidem, národům a
jazykům,
5. Jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání
a všelijaké muziky, padněte a klanějte se obrazu zlatému, kterýž
postavil Nabuchodonozor král.
6. Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvržen bude do prostřed
peci ohnivé rozpálené.
7. A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píšťalky,
citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové
a jazykové, klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil
Nabuchodonozor král.
8. A hned téhož času přistoupili muži Kaldejští, a s křikem žalovali
na Židy,
9. A mluvíce, řekli Nabuchodonozorovi králi: Králi, na věky buď živ.
10. Ty králi, vynesls výpověd, aby každý člověk, kterýž by slyšel zvuk
trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky,
padl a klaněl se obrazu zlatému,
11. A kdož by nepadl a neklaněl se, aby uvržen byl do prostřed peci
ohnivé rozpálené.
12. Našli se pak někteří Židé, kteréž jsi představil krajině
Babylonské, totiž Sidrach, Mizach a Abdenágo, kteřížto muži nedbali na
tvé, ó králi, nařízení. Bohů tvých nectí, a obrazu zlatému, kterýž jsi
postavil, se neklanějí.
13. Tedy Naduchodonozor v hněvě a v prchlivosti rozkázal přivésti
Sidracha, Mizacha a Abdenágo. I přivedeni jsou muži ti před krále.
14. I mluvil Nabuchodonozor a řekl jim: Zoumyslně-li, Sidrachu,
Mizachu a Abdenágo, bohů mých nectíte, a obrazu zlatému, kterýž jsem
postavil, se neklaníte?
15. Protož nyní, jste-liž hotovi, abyste hned, jakž uslyšíte zvuk
trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky,
padli a klaněli se obrazu tomu, kterýž jsem učinil? Pakli se klaněti
nebudete, té hodiny uvrženi budete do prostřed peci ohnivé rozpálené,
a který jest ten Bůh, ješto by vás vytrhl z ruky mé?
16. Odpověděli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a řekli králi: My se
nestaráme o to, ó Nabuchodonozoře, co bychom měli odpovědíti tobě.
17. Nebo aj, buďto že Bůh, jehož my ctíme, (kterýž mocen jest
vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené, a tak z ruky tvé, ó králi),
vytrhne nás.
18. Buď že nevytrhne, známo buď tobě, ó králi, žeť bohů tvých ctíti a
obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, klaněti se nebudeme.
19. Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivostí, tak že oblíčej tváři
jeho se proměnil proti Sidrachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a
odpovídaje, rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obyčej měli ji
rozpalovati.
20. A mužům silným, kteříž byli mezi rytíři jeho, rozkázal, aby
svížíce Sidracha, Mizacha a Abdenágo, uvrhli do peci ohnivé rozpálené.
21. Tedy svázali muže ty v pláštích jejich, v košilkách jejich, i v
kloboucích jejich a v oděvu jejich, a uvrhli je do prostřed peci
ohnivé rozpálené.
22. Že pak rozkaz královský náhlý byl, a pec velmi rozpálená, z té
příčiny muže ty, kteříž uvrhli Sidracha, Mizacha a Abdenágo, zadusil
plamen ohně.
23. Ale ti tři muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, padli do prostřed
peci ohnivé rozpálené svázaní.
24. Tedy Nabuchodonozor král zděsil se, a vstal s chvátáním, a
promluviv, řekl hejtmanům svým: Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do
prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda jest, králi.
25. On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané,
procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a
čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu.
26. A přistoupiv Nabuchodonozor k čelisti peci ohnivé rozpálené,
mluvil a řekl: Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, služebníci Boha
nejvyššího, vyjděte a poďte sem. I vyšli Sidrach, Mizach a Abdenágo z
prostředku ohně.
27. Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vůdcové a hejtmané
královští, hleděli na ty muže, an žádné moci neměl oheň při tělích
jejich, ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl, ani plášťové jejich se
nezměnili, aniž co ohněm páchli.
28. I mluvil Nabuchodonozor a řekl: Požehnaný Bůh jejich, totiž
Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, kterýž poslal anděla svého, a vytrhl
služebníky své, kteříž doufali v něho, až i rozkazu královského
neuposlechli, ale těla svá vydali, aby nesloužili a neklaněli se
žádnému bohu, kromě Bohu svému.
29. A protož toto já přikazuji, aby každý ze všelikého lidu, národu a
jazyku, kdož by koli co rouhavého řekl proti Bohu Sidrachovu,


Příspěvek byl publikován v rubrice Daniel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.