Bible kralická: Deuteronomium, 1. kapitola


1. Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému
před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a
Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.
2. Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.
3. Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den
téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž
jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,
4. Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v
Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei.
5. Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona
tohoto, řka:
6. Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře
této bydlili.
7. Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí
její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské,
k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates.
8. Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí,
kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi,
Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.
9. A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás.
10. Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako
hvězdy nebeské.
11. (Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní,
tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.)
12. Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše?
13. Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých,
abych je vám představil.
14. I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi
učiniti rozkázal.
15. Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené,
ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky,
padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich.
16. Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře
mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i
mezi příchozím jeho.
17. Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého
slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest.
Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a
vyslyším ji.
18. Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli.
19. Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou
a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských,
jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do
Kádesbarne.
20. I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin
Bůh náš dává nám.
21. Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož
řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj.
22. Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže
před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o
cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti
měli.
23. Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů,
jednoho muže z každého pokolení.
24. A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a
shlédli zemi.
25. Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám
o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává
nám.
26. A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha
svého.
27. A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti
měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce
Amorejského, a zahladil nás.
28. Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten
jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i
syny Enakovy tam jsme viděli.
29. I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich.
30. Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás
rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima.
31. Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj,
jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až
jste přišli na toto místo.
32. A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému,
33. Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v
noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste
měli jíti, a v oblace ve dne.
34. Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl,
řka:
35. Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té
dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim,
36. Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž
chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina.
37. Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty
nevejdeš tam.
38. Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho
posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi.
39. A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové
vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim
dám ji; oni dědičně ji obdrží.
40. Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému.
41. A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My
vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám
Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi
jste byli vstoupiti na horu.
42. Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť
nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými.
43. A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste
byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu.
44. Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a
honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do
Horma.


Příspěvek byl publikován v rubrice Deuteronomium. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.