Bible kralická: Deuteronomium, 15. kapitola


1. Každého léta sedmého odpouštěti budeš.
2. Tento pak bude způsob odpuštění, aby odpustil každý věřitel, kterýž
rukou svou půjčil to, čehož půjčil bližnímu svému; nebude upomínati
bližního svého aneb bratra svého, nebo vyhlášeno jest odpuštění
Hospodinovo.
3. Cizozemce upomínati budeš, ale to, což bys měl u bratra svého,
propustí ruka tvá.
4. Toliko aby nuzným někdo nebyl příčinou tvou, poněvadž hojně požehná
tobě Hospodin v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví,
abys jí dědičně vládl:
5. Jestliže však pilně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého,
tak abys hleděl činiti každé přikázaní toto, kteréž já tobě dnes
přikazuji.
6. Hospodin zajisté Bůh tvůj požehná tobě, jakož mluvil tobě, tak že
budeš moci půjčovati národům mnohým, tobě pak nebude potřeba
vypůjčovati; i budeš panovati nad národy mnohými, ale oni nad tebou
nebudou panovati.
7. Byl-li by u tebe nuzný někdo z bratří tvých, v některém městě tvém,
v zemi tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, nezatvrdíš srdce svého,
a nezavřeš ruky své před nuzným bratrem svým:
8. Ale štědře otevřeš jemu ruku svou, a ochotně půjčíš jemu, jakž by
mnoho potřeboval toho, v čemž by nouzi měl.
9. Vystříhej se, aby nebylo něco nepravého v srdci tvém, a řekl bys:
Blíží se rok sedmý, jenž jest rok odpuštění, a bylo by nešlechetné oko
tvé k bratru tvému nuznému, tak že bys neudělil jemu, pročež by volal
proti tobě k Hospodinu, a byl by na tobě hřích:
10. Ale ochotně dáš jemu, a nebude srdce tvé neupřímé, když bys dával
jemu; nebo tou příčinou požehná tobě Hospodin Bůh tvůj ve všech
skutcích tvých a ve všem díle, k kterémuž bys vztáhl ruku svou.
11. Nebo nebudete bez chudých v zemi vaší; protož přikazuji tobě, řka:
Abys ochotně otvíral ruku svou bratru svému, chudému svému a nuznému
svému v zemi své.
12. Jestliže by prodán byl tobě bratr tvůj Žid aneb Židovka, a sloužil
by tobě za šest let, sedmého léta propustíš jej od sebe svobodného.
13. A když jej propustíš svobodného od sebe, nepustíš ho prázdného.
14. Štědře darovati jej budeš dary z dobytka svého, z stodoly a z
vinice své; v čemž požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj, z toho dáš jemu.
15. A pamatuj, že jsi služebníkem byl v zemi Egyptské, a že tě
vykoupil Hospodin Bůh tvůj, protož já to dnes tobě přikazuji.
16. Pakliť by řekl: Nepůjdu od tebe, proto že by tě miloval i dům
tvůj, a že mu dobře u tebe,
17. Tedy vezma špici, probodneš ucho jeho na dveřích, a bude u tebe
služebníkem na věky. Takž podobně i děvce své učiníš.
18. Nechť není za těžké před očima tvýma, když bys ho svobodného
propustil od sebe, nebo dvojnásob více, než ze mzdy nájemník, sloužil
tobě šest let; i požehná tobě Hospodin ve všech věcech, kteréž činiti
budeš.
19. Všeho prvorozeného, což se narodí z skotů tvých neb z bravů tvých,
samce posvětíš Hospodinu Bohu svému. Nebudeš dělati prvorozeným volkem
svým, a nebudeš holiti prvorozených ovec svých.
20. Před Hospodinem Bohem svým budeš je jísti na každý rok na místě,
kteréž by vyvolil Hospodin, ty i čeled tvá.
21. Pakliť by na něm byla vada, že by kulhavé aneb slepé bylo, aneb
mělo by jakoukoli škodlivou vadu, nebudeš ho obětovati Hospodinu Bohu
svému.
22. V branách svých budeš je jísti, buďto čistý neb nečistý, rovně


Příspěvek byl publikován v rubrice Deuteronomium. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.