Bible kralická: Deuteronomium, 20. kapitola


1. Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a uzřel bys koně a
vozy, a lid větší, nežli ty máš, neboj se jich, nebo Hospodin Bůh tvůj
s tebou jest, kterýž tě vyvedl z země Egyptské.
2. A když byste se již potýkati měli, přistoupí kněz, a mluviti bude k
lidu,
3. A dí jim: Slyš, Izraeli, vy jdete dnesk boji proti nepřátelům svým,
nebudiž strašlivé srdce vaše, nebojte se a nestrachujte, ani se jich
lekejte.
4. Nebo Hospodin Bůh váš, kterýž jde s vámi, bojovati bude za vás
proti nepřátelům vašim, aby zachoval vás.
5. Potom mluviti budou hejtmané k lidu, řkouce: Jest-li kdo z vás,
ješto vystavěl dům nový, a ještě nepočal bydliti v něm, odejdi a
navrať se do domu svého, aby nezahynul v bitvě, a někdo jiný aby
nezačal bydliti v něm.
6. A kdo jest, ješto štípil vinici, a ještě nepřišla k obecnému
užívání, odejdi a navrať se k domu svému, aby snad nezahynul v bitvě,
aby někdo jiný k obecnému užívání nepřivedl jí.
7. A kdo jest, ješto by měl zasnoubenou manželku, a ještě by jí
nepojal, odejdi a navrať se do domu svého, aby neumřel v boji, a někdo
jiný nevzal jí.
8. Přidadí i toto hejtmané, mluvíce k lidu, a řeknou: Kdo jest bázlivý
a lekavého srdce, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezemdlil
srdce bratří svých, jako jest srdce jeho.
9. A když přestanou hejtmané mluviti k lidu, tedy představí lidu vůdce
houfů.
10. Když přitáhneš k některému městu, abys ho dobýval, podáš jemu
pokoje.
11. Jestliže pokoj sobě podaný přijmou a otevrou tobě, všecken lid,
kterýž by nalezen byl v něm, pod plat uvedeni jsouce, tobě sloužiti
budou.
12. Pakli by v pokoj s tebou nevešli, ale bojovali proti tobě,
oblehneš je;
13. A když by je Hospodin Bůh tvůj dal v ruku tvou, tedy zbiješ v něm
ostrostí meče všecky pohlaví mužského.
14. Ženy pak, dítky a hovada, i cožkoli bylo by v městě, všecky
kořisti jeho rozbituješ sobě, a užívati budeš kořistí nepřátel svých,
kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.
15. Tak učiníš všechněm městům daleko vzdáleným od tebe, kteráž nejsou
z měst národů těchto.
16. Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v
dědictví, žádné duše živiti nebudeš,
17. Ale dokonce vyhladíš je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a
Jebuzea, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj,
18. Aby vás neučili činiti vedlé všech ohavností svých, kteréž činí
bohům svým, i hřešili byste proti Hospodinu Bohu svému.
19. Když oblehneš město některé, za dlouhý čas dobývaje ho, abys je
vzal, nezkazíš stromů jeho, sekerou je vytínaje, nebo z nich ovoce
jísti budeš; protož jich nevysekáš, (nebo potrava člověka jest strom
polní), chtěje užívati jich k obraně své.
20. A však stromoví, kteréž znáš, že nenese ovoce ku pokrmu, pohubíš a
posekáš, a vzděláš ohrady proti městu tomu, kteréž s tebou bojuje,


Příspěvek byl publikován v rubrice Deuteronomium. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.