Bible kralická: Deuteronomium, 4. kapitola


1. Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás
činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž
Hospodin Bůh otců vašich vám dává.
2. Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od
něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji
vám, zachovali.
3. Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi,
kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku
tvého.
4. Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního
dne všickni.
5. Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal
Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k
dědičnému držení jí.
6. Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost
vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato,
řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.
7. Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak
blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?
8. A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy
spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes
předkládám?
9. A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty
věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny
života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.
10. A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na
Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím
slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi
budou na zemi, a témuž aby syny své učili.
11. Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela
ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)
12. I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste,
ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,
13. Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati,
totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.
14. Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a
soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení
jí.
15. Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného
obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku
ohně),
16. Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb
podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,
17. Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství
jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,
18. Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství
jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.
19. Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i
hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a
sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem
pode vším nebem,
20. Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta,
abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.
21. Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že
nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh
tvůj dává tobě v dědictví.
22. Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a
dědičně obdržíte zemi tu výbornou.
23. Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého,
kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli
věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.
24. Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.
25. Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže
porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci,
aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce
ho:
26. Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle
vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli
jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.
27. A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane
mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,
28. A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni,
ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.
29. Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy
nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.
30. Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však,
jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys
hlasu jeho,
31. (Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný,) neopustí
tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s
přísahou utvrdil jim.
32. Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho
dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až
do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb
slýcháno-li kdy co takového?
33. Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně,
jako jsi ty slyšel a živ zůstal?
34. Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ
některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze
boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil
všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?
35. Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není
jiného kromě něho.
36. Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal
tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.
37. Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl
tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,
38. Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou,
uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.
39. Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na
nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.
40. Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž
já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a
abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
41. Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.
42. Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého
nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z
těch měst, aby živ zůstal:
43. Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v
Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.
44. Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,
45. A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil
Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,
46. Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále
Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové
Izraelští, když vyšli z Egypta,
47. A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou
králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,


Příspěvek byl publikován v rubrice Deuteronomium. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.