Bible kralická: Ester, 1. kapitola


1. Stalo se pak za času krále Asvera, (to jest ten Asverus, jenž
kraloval od Indie až k Mouřenínské zemi nad sto dvadcíti a sedmi
krajinami),
2. Že toho času, když seděl král Asverus na stolici království svého,
jenž byla v Susan, městě královském,
3. Léta třetího kralování svého, učinil u sebe hody všechněm knížatům
svým a služebníkům svým, nejznamenitějším Perským a Médským, hejtmanům
a vládařům nad krajinami,
4. Ukazuje bohatství, slávu království svého a čest, i ozdobu
důstojnosti své za mnoho dnů, totiž za sto a osmdesáte dnů.
5. (A když se vyplnili dnové ti, učinil král všemu lidu, což ho koli
bylo v Susan městě královském, od největšího až do nejmenšího, hody za
sedm dní na paláci v zahradě při domě královském.)
6. Též čalouny bílé, zelené a z postavce modrého, zavěšené na
provázcích kmentových a šarlatových u kroužků stříbrných, na sloupích
mramorových, lůžka zlatá a stříbrná na podlaze porfyretové a
mramorové, pariové a socharetové.
7. Nápoj pak dávali v nádobách zlatých, a to v nádobách jiných a
jiných, i vína královského v hojnosti, jakž slušelo na krále.
8. Ale ku pití, podlé nařízení, žádný nenutil. Nebo tak poručil král
všechněm správcům domu svého, aby činili podlé vůle jednoho každého.
9. Také i královna Vasti učinila hody ženám v domě královském krále
Asvera.
10. Dne pak sedmého, když se podveselil král vínem, rozkázal
Mehumanovi, Biztovi, Charbonovi, Bigtovi a Abagtovi, Zetarovi a
Karkasovi, sedmi komorníkům, kteříž sloužili před oblíčejem krále
Asvera,
11. Aby přivedli Vasti královnu před oblíčej krále v koruně královské,
aby okázal národům i knížatům krásu její; nebo velmi krásná byla.
12. Ale odepřela královna Vasti přijíti k rozkazu královskému, skrze
ty komorníky vzkázanému. Pročež král rozhněval se velmi a rozpálil se
hněvem sám v sobě.
13. I řekl král mudrcům znajícím časy, (nebo tak každé věci podával
král na všecky zběhlé v právích a soudech),
14. A nejbližšímu sebe Charsenovi, Setarovi, Admatovi, Tarsisovi,
Meresovi, Marsenovi, Memuchanovi, sedmi vývodám Perským a Médským,
jenž vídali tvář královskou, a sedali první po králi:
15. Co se má podlé práva státi s královnou Vasti, proto že nevyplnila
rozkazu krále Asvera, stalého skrze komorníky?
16. Tedy řekl Memuchan před králem i knížaty: Ne proti samému králi
zavinila královna Vasti, ale proti všechněm knížatům, a proti všechněm
národům všech krajin Asvera krále.
17. Nebo když se donese to, co učinila královna, všech žen, zlehčí
sobě muže své a řeknou: An král Asverus rozkázal přivésti královnu
Vasti před oblíčej svůj, a však nepřišla.
18. Nýbrž ještě tohoto dne budou to mluviti kněžny Perské a Médské,
(kteréž slyšely, co učinila královna), všechněm knížatům královským, i
naplodí se hojně pýchy a zpoury.
19. Jestliže se tedy králi za dobré vidí, nechť se stane výpověď
královská od oblíčeje jeho, a nechť jest vepsána mezi práva Perská a
Médská, kteráž by nemohla změněna býti, že nechtěla přijíti Vasti před
oblíčej krále Asvera, pročež království její dá král jiné, lepší nežli
ona.
20. Tak když uslyší výpověd královskou, kterouž vyhlásiti dá po všem
království svém, jakkoli veliké jest, všecky ženy v poctivosti míti
budou manžely své, od největšího až do nejmenšího.
21. I líbila se ta rada králi i knížatům, a učinil král podlé rady
Memuchanovy.
22. A rozeslal listy do všech krajin královských, do jedné každé
krajiny písmem jejím, a do každého národu jazykem jeho, aby každý muž


Příspěvek byl publikován v rubrice Ester. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.