Bible kralická: Ester, 3. kapitola


1. Po těch věcech zvelebil král Asverus Amana syna Hammedatova
Agagského, a vyvýšil ho, tak že vyzdvihl stolici jeho nade všecka jiná
knížata, kteříž byli při něm.
2. A všickni služebníci královští, kteříž vcházeli do brány královské,
klaněli se a padali před Amanem; nebo tak přikázal o něm král. Ale
Mardocheus se neklaněl, ani padal.
3. Protož řekli služebníci královští, kteříž byli v bráně královské,
Mardocheovi: Proč přestupuješ přikázaní královské?
4. I stalo se, když o to s ním mluvívali každého dne, a neposlechl
jich, že to oznámili Amanovi, aby viděli, bude-li stálý v svých
slovích Mardocheus; nebo oznámil jim, že jest Žid.
5. Vida pak Aman, že se Mardocheus neklaní, ani padá před ním, naplněn
jest Aman prchlivostí.
6. Ale za malou věc sobě položil, vztáhnouti ruku na Mardochea samého,
(nebo byli oznámili jemu, z kterého by lidu byl Mardocheus). Protož
smýšlel Aman, aby zahubil národ Mardocheův, totiž všecky Židy, kteříž
byli ve všem království Asverovu.
7. Takž měsíce prvního, totiž měsíce Nísan, léta dvanáctého kralování
Asverova, rozkázal uvrci pur, totiž los, před sebou ode dne ke dni, a
od měsíce až do měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar.
8. Nebo byl řekl Aman králi Asverovi: Jest lid jakýsi rozptýlený a
roztroušený mezi lidem ve všech krajinách království tvého, jejichž
práva rozdílná jsou ode všech národů, práv pak královských
neostříhají. Protož králi není užitečné, nechati jich.
9. Jestliže se králi za dobré vidí, nechť se napíše, aby je zahladili,
a já deset tisíc centnéřů stříbra odvážím do rukou představeným té
práci, aby je vnesli do komory královské.
10. Tedy král sňav prsten svůj s ruky své, dal jej Amanovi synu
Hammedatovu Agagskému, nepříteli Židovskému.
11. A řekl král Amanovi: Stříbro to daruji tobě i lid ten, abys
naložil s ním, jakť se koli líbí.
12. Protož povoláni jsou písaři královští téhož měsíce prvního
třináctého dne, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Aman, k
knížatům královským i vývodám, kteříž byli v jedné každé krajině, i
hejtmanům jednoho každého národu, každé krajině vedlé písma jejího, a
každému národu vedlé jazyku jeho; jménem krále Asvera psáno, a
zapečetěno prstenem královským.
13. I jsou posláni listové po poslích do všech krajin královských, aby
hubili, mordovali a vyhladili všecky Židy, od mladého až do starce,
děti i ženy, jednoho dne, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, (jenž
jest měsíc Adar), a loupeže jejich aby rozbitovali.
14. Summa toho psání byla: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině a
oznámeno všechněm národům, aby hotovi byli ke dni tomu.
15. Tedy vyjeli poslové stěží s poručením královským, a vyhlášeno jest
to v Susan, městě královském. Král pak a Aman seděli, kvasíce, ale
měšťané Susan zkormouceni byli.


Příspěvek byl publikován v rubrice Ester. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.