Bible kralická: Exodus, 1. kapitola


1. Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s
Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
2. Ruben, Simeon, Léví a Juda;
3. Izachar, Zabulon a Beniamin;
4. Dan a Neftalím, Gád a Asser.
5. A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef
pak byl v Egyptě.
6. I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.
7. Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a
rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi
země.
8. V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.
9. Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější
nad nás.
10. Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by
přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval
proti nám, a nevyšel z země.
11. Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby
je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města
skladů, Fiton a Ramesses.
12. Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I
vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.
13. A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.
14. A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a
cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k
níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.
15. I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula
Sefora a druhá Fua,
16. A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a
uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať
jest živa.
17. Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král
Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.
18. Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily,
že jste živé zachovaly pacholíky?
19. I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy
Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim
baba, ony porodí.
20. I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se
velmi.
21. Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.
22. I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se
narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.


Příspěvek byl publikován v rubrice Exodus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.