Bible kralická: Exodus, 22. kapitola


1. Jestliže by kdo ukradl vola aneb dobytče, a zabil by je neb prodal:
pět volů navrátí za toho vola, a čtvero dobytčat za to dobytče.
2. (Jestliže by zloděj zastižen byl při podkopávání a ubit jsa, umřel
by: ten, kdo ho ranil, nebude vinen smrtí.
3. Pakli by to ve dne učinil, smrtí vinen bude.) Bez prodlévání ať
navrátí; pakli nemá co, prodán bude pro zlodějství své.
4. Jestliže nalezena bude v rukou jeho krádež, buď vůl, neb osel, buď
dobytče ještě živé, dvénásobně navrátí.
5. Jestliže by kdo spásl pole neb vinici, a vpustil hovado své, aby se
páslo na cizím poli: což nejlepšího má na poli svém neb vinici své,
tím tu škodu nahradí.
6. Vyšel-li by oheň, a chytilo by se trní, a shořel by stoh neb
stojaté obilí neb pole: nahradí ten, kdož zapálil, to, což shořelo.
7. Kdyby někdo dal schovati bližnímu svému peníze neb nádoby, a bylo
by ukradeno z domu muže toho, jestliže nalezen bude zloděj,
dvojnásobně navrátí.
8. Pakli nebude zloděj nalezen, tedy postaven bude pán domu toho před
soudce, a přisáhne, že nevztáhl ruky své na věc bližního svého.
9. O všelijakou věc, o niž by byla nesnáz, buď o vola neb osla,
dobytče neb roucho, pro všelikou věc ztracenou, když by kdo pravil, že
to jest: před soudce přijde pře obou dvou; ten, kohož oni vinného
usoudí, dvojnásobně navrátí bližnímu svému.
10. Jestliže by kdo dal bližnímu svému k chování osla neb vola, neb
dobytče a jakékoli hovado, a umřelo by neb ochromělo, neb zajato bylo,
že žádný neviděl:
11. Přísaha Hospodinova vkročí mezi oba, že nevztáhl ruky své k věci
bližního svého; a přijme jej v tom pán věci té, a onen nebude povinen
navraceti.
12. Pakli by krádeží vzato bylo od něho, navrátiti zase má pánu jeho.
13. Pakli by udáveno bylo, postaví svědka a nebude povinen upláceti
toho, což udáveno jest.
14. Kdyby pak někdo vypůjčil něčeho od bližního svého, a ochromělo by
aneb umřelo v nepřítomnosti pána jeho, bez výmluvy navrátí zase.
15. Pakli by pán jeho byl s ním, není povinen platiti, poněvadž bylo
za peníze najaté, a přišlo za mzdu svou.
16. Jestliže by kdo namluvil pannu, kteráž není zasnoubena, a spal by
s ní: dáť jí věno, a vezme ji sobě za manželku.
17. Pakli by otec její nikoli nechtěl jí dáti jemu, odváží stříbra
podlé obyčeje věna panenského.
18. Čarodějnici nedáš živu býti.
19. Kdo by koli scházel se s hovadem, smrtí ať umře.
20. Kdo by obětoval bohům, kromě samému Hospodinu, jako proklatý
vyhlazen bude.
21. Příchozímu neučiníš křivdy, aniž utiskneš ho; nebo příchozí byli
jste v zemi Egyptské.
22. Žádné vdovy neb sirotka trápiti nebudete.
23. Pakli bez lítosti trápiti je budete, a oni by volali ke mně,
vězte, že vyslyším křik jejich.
24. A rozhněvá se prchlivost má, i zbiji vás mečem; a budou ženy vaše
vdovy a děti vaši sirotci.
25. Půjčíš-li peněz lidu mému chudému, kterýž jest s tebou: nebudeš
jemu jako lichevník, aniž ho lichvou obtížíš.
26. Pakli v základu vezmeš roucho bližního svého, do západu slunce
jemu je navrátíš.
27. Nebo ten jediný má oděv, to jest roucho, jímž přikrývá tělo své, a
na němž spí. Když bude volati ke mně, tedy uslyším, nebo jsem
milosrdný.
28. Soudcům nebudeš utrhati, a knížeti lidu svého zlořečiti nebudeš.
29. Z hojnosti obilí, a tekutých věcí svých neobmeškáš prvotin
obětovati. Prvorozeného z synů svých mně dáš.
30. Tak učiníš s volem svým a s dobytkem svým: Sedm dní bude s matkou
svou, dne pak osmého mně je dáš.
31. Lid svatý budete mi, a nebudete jísti masa z udáveného na poli;
psu je vržete.


Příspěvek byl publikován v rubrice Exodus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.