Bible kralická: Exodus, 3. kapitola


1. Mojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kněze Madianského, a
hnav stádo po poušti, přišel až k hoře Boží Oréb.
2. Tedy ukázal se mu anděl Hospodinův v plameni ohně z prostředku kře.
I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však neshořel.
3. Protož řekl Mojžíš: Půjdu nyní, a spatřím vidění toto veliké, proč
neshoří keř.
4. Vida pak Hospodin, že jde, aby pohleděl, zavolal naň Bůh z
prostředku kře, a řekl: Mojžíši, Mojžíši! Kterýžto odpověděl: Aj, teď
jsem.
5. I řekl: Nepřistupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na
kterémž ty stojíš, země svatá jest.
6. A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh
Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na
Boha.
7. Jemužto řekl Hospodin: Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého,
kterýž jest v Egyptě; a křik jejich pro přísnost úředníků jeho slyšel
jsem; nebo znám bolesti jeho.
8. Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských, a
vyvedl jej z země té do země dobré a prostranné, do země oplývající
mlékem a strdí, na místa Kananejského a Hetejského, a Amorejského a
Ferezejského, a Hevejského a Jebuzejského.
9. Nebo nyní, aj, křik synů Izraelských přišel ke mně; viděl jsem také
i ssoužení, jímž je ssužují Egyptští.
10. Protož, nyní poď a pošli tě k Faraonovi; a vyvedeš lid můj, syny
Izraelské z Egypta.
11. I řekl Mojžíš Bohu: Kdo jsem já, abych šel k Faraonovi, a abych
vyvedl syny Izraelské z Egypta?
12. I odpověděl: Však budu s tebou; a toto budeš míti znamení, že jsem
já tě poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti budete Bohu na
hoře této.
13. I řekl Mojžíš Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím jim: Bůh
otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi: Které jest jméno jeho? co
jim odpovím?
14. I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Řekl dále: Takto díš
synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám.
15. Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto díš synům Izraelským: Hospodin,
Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův poslal mne k
vám; toť jest jméno mé na věčnost, a tať jest památka má po všecky
věky.
16. Jdi, a shromáždě starší Izraelské, mluv jim: Hospodin Bůh otců
vašich ukázal mi se, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův, řka:
Rozpomínaje, rozpomenul jsem se na vás, a na to, co se vám dálo v
Egyptě.
17. Protož jsem řekl: Vyvedu vás z trápení Egyptského do země
Kananejského, a Hetejského, a Amorejského, a Ferezejského, a
Hevejského, a Jebuzejského, do země oplývající mlékem a strdí.
18. I poslechnou hlasu tvého. Půjdeš pak ty a starší Izraelští k králi
Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Bůh Hebrejský potkal se s námi;
protož nyní, nechť medle jdeme cestou tří dnů na poušť, abychom
obětovali Hospodinu Bohu našemu.
19. Ale já vím, žeť vám nedopustí král Egyptský jíti; leč v ruce
silné.
20. Protož vztáhnu ruku svou, a bíti budu Egypt divnými věcmi svými,
kteréž činiti budu u prostřed něho; a potom propustí vás.
21. A dám milost lidu tomuto před očima Egyptských. I stane se, že
když půjdete, neodejdete prázdní.


Příspěvek byl publikován v rubrice Exodus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.