Bible kralická: Exodus, 5. kapitola


1. Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví
Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na
poušti.
2. Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a
propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
3. I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou
tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na
nás moru neb meče.
4. I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid
od prací jejich? Jděte k robotám svým.
5. Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy
odvozujete je od robot jejich.
6. I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka:
7. Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou
sami a sbírají sobě slámu.
8. Však touž summu cihel, kterouž udělávali prvé, uložte na ně, nic
neujímejte z ní; neboť zahálejí, a protož volají, řkouce: Poďme,
obětujme Bohu našemu.
9. Nechť se přitíží robot mužům těm; a nechť pracují v nich, aby se
neohlédali na slova lživá.
10. Vyšedše tedy úředníci nad lidem a šafáři jeho, mluvili k lidu,
řkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy.
11. Sami jděte, beřte sobě slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude
ujato díla vašeho.
12. I rozběhl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strniště místo
slámy.
13. A úředníci nutili je, řkouce: Vyplňte díla svá, úkol denní v den
jeho, jako když sláma byla.
14. I biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi
úředníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého
v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes?
15. I přišli šafáři synů Izraelských, a volali k Faraonovi, řkouce:
Proč tak děláš služebníkům svým?
16. Slámy se nedává služebníkům tvým, a říkají nám: Dělejte cihly; a
hle, služebníci tvoji biti bývají, a hřeší lid tvůj.
17. I řekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Poďme, obětujme
Hospodinu.
18. Protož nyní jděte, dělejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy
summu cihel vyplňujte.
19. Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno:
Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho,
20. Potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby jim vstříc
vyšli, když by se vraceli od Faraona.
21. A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo zošklivili
jste nás před Faraonem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku
jejich, aby nás zamordovali.
22. I navrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Pane, proč jsi tyto zlé
věci uvedl na lid tento? Proč jsi mne sem poslal?
23. Nebo od té chvíle, jakž jsem všel k Faraonovi, abych mluvil jménem
tvým, hůře nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu


Příspěvek byl publikován v rubrice Exodus. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.