Bible kralická: Ezechiel, 29. kapitola


1. Léta desátého, desátého měsíce, dvanáctého dne téhož měsíce, stalo
se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2. Synu člověčí, obrať tvář svou proti Faraonovi králi Egyptskému, a
prorokuj proti němu i proti všemu Egyptu.
3. Mluv a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě jsem,
ó Faraone králi Egyptský, draku veliký, kterýž ležíš u prostřed řek
svých, ješto říkáš: Já mám řeku svou, já zajisté jsem ji přivedl sobě.
4. Protož dám udici do čelistí tvých, a učiním, že zváznou ryby řek
tvých na tvých šupinách; i vyvleku tě z prostředku řek tvých, i všecky
ryby řek tvých na šupinách tvých zvázlé.
5. A nechám tě na poušti, tebe i všech ryb řek tvých. Na svrchku pole
padneš, nebudeš sebrán ani shromážděn; šelmám zemským i ptactvu
nebeskému dám tě k sežrání.
6. I zvědí všickni obyvatelé Egyptští, že já jsem Hospodin, proto že
jste holí třtinovou domu Izraelskému.
7. Když se chytají tebe rukou, lámeš se, a roztínáš jim všecko rameno;
a když se na tě zpodpírají, ztroskotána býváš, ačkoli nastavuješ jim
všech bedr.
8. Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já přivedu na tě meč, a
vypléním z tebe lidi i hovada.
9. I bude země Egyptská pustinou a pouští, i zvědí, že já jsem
Hospodin, proto že říkal: Řeka má jest, já zajisté jsem ji přivedl.
10. Protož aj, já budu proti tobě i proti řece tvé, a obrátím zemi
Egyptskou v pustiny, v poušť přehroznou od věže Sevéne až do pomezí
Mouřenínského.
11. Nepůjdeť přes ni noha člověka, ani noha dobytčete půjde přes ni, a
nebude v ní bydleno za čtyřidceti let.
12. A tak uvedu zemi Egyptskou v pustinu nad jiné země pusté, a města
její nad jiná města zpuštěná pustá budou za čtyřidceti let, když
rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do rozličných zemí.
13. A však takto praví Panovník Hospodin: Po skonání čtyřidceti let
shromáždím Egyptské z národů, kamž rozptýleni budou.
14. A přivedu zase zajaté Egyptské, a uvedu je zase do země Patros, do
země přebývání jejich, i budou tam královstvím sníženým.
15. Mimo jiná království bude sníženější, aniž se bude vynášeti více
nad jiné národy; zmenším je zajisté, aby nepanovali nad národy.
16. I nebude více domu Izraelskému doufáním, kteréž by na pamět
přivodilo nepravost, když by se obraceli za nimi; nebo zvědí, že já
jsem Panovník Hospodin.
17. Potom bylo dvadcátého sedmého léta, prvního měsíce, prvního dne,
že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
18. Synu člověčí, Nabuchodonozor král Babylonský podrobil vojsko své v
službu velikou proti Týru. Každá hlava oblezla, a každé rameno odříno
jest, mzdy pak nemá, on ani vojsko jeho, z Týru za tu službu, kterouž
sloužili proti němu.
19. Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dávám
Nabuchodonozorovi králi Babylonskému zemi Egyptskou, aby pobral zboží
její, a rozebral loupeže její, i rozchvátal kořisti její, aby mělo
mzdu vojsko jeho.
20. Za práci jejich, kterouž mi sloužili, dám jim zemi Egyptskou,
proto že mně pracovali, praví Panovník Hospodin.
21. V ten den rozkáži vypučiti se rohu domu Izraelského. Tobě též
způsobím, že otevřeš ústa u prostřed nich, i zvědí, že já jsem
Hospodin.


Příspěvek byl publikován v rubrice Ezechiel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.