Bible kralická: Ezechiel, 36. kapitola


1. Ty synu člověčí, prorokuj i o horách Izraelských a rci: Hory
Izraelské, slyšte slovo Hospodinovo.
2. Takto praví Panovník Hospodin: Proto že říká ten nepřítel o vás:
Aj, to dobře, takéť i výsosti věčné v dědictví se nám dostanou,
3. Protož prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Proto, proto
že poplénili a sehltili vás vůkol, abyste byli za dědictví ostatku
národů, a vydáni jste v pomluvu a v zlou pověst lidem,
4. Protož hory Izraelské, slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto
praví Panovník Hospodin horám i pahrbkům, potokům i údolím, pustinám
hrozným i městům opuštěným, jenž jsou za loupež a posměch ostatku
národů okolních,
5. Protož takto dí Panovník Hospodin: jistě že v ohni horlivosti své
mluviti budu proti ostatku těch národů, i proti vší zemi Idumejské,
kteříž sobě osobili zemi mou za dědictví, veselíce se z celého srdce,
a pléníce s chutí, aby sídlo vyhnaných z něho bylo v loupež.
6. Protož prorokuj o zemi Izraelské, a mluv k horám a pahrbkům,
potokům i k údolím: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já v horlivosti
své a v prchlivosti své mluvím, proto že pohanění od národů snášíte.
7. Protož takto praví Panovník Hospodin: já zdvihna ruku svou,
přisahám, že ti národové, kteříž jsou vůkol vás, pohanění své nésti
musejí.
8. Vy pak hory Izraelské, ratolesti své vypouštěti, a ovoce své
přinášeti budete lidu mému Izraelskému, když se přiblíží a přijdou.
9. Nebo aj, já jsem s vámi, a patřím na vás, abyste dělány a osívány
byly.
10. A rozmnožím v vás lidi, všecken dům Izraelský, jakýžkoli jest, i
budou se osazovati města, a pustiny vzdělávati.
11. Rozmnožím, pravím, v vás lidi i hovada, a budou se množiti a
ploditi, i učiním, že bydliti budete jako za předešlých let vašich,
čině vám dobře, více než v prvotinách vašich. A zvíte, že já jsem
Hospodin.
12. Nebo uvedu do vás lidi, lid svůj Izraelský, a budou tebou dědičně
vládnouti; a budeš jim za dědictví, aniž kdy více siroby na ně uvedeš.
13. Takto praví Panovník Hospodin: Proto že říkají vám, že jsi ty ta
země, kteráž zžíráš lidi, a sirotky činíš z národů svých,
14. Protož nebudeš více zžírati lidi, a národů svých více k sirobě
přivoditi, praví panovník Hospodin.
15. Aniž dopustím, aby více slýcháno bylo v tobě potupy národů, aniž
útržky lidské snášeti budeš více, ani ku pádu přivoditi více národů
svých, praví Panovník Hospodin.
16. I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
17. Synu člověčí, dům Izraelský, bydlíce v zemi své, poškvrnili jí
cestou svou a skutky svými; podobná nečistotě ženy pro nečistotu
oddělené byla cesta jejich před očima mýma.
18. Pročež vylil jsem prchlivost svou na ně, proto že krev vylévali na
zemi, a ukydanými bohy svými poškvrnili jí.
19. I rozptýlil jsem je po národech, tak že rozplašeni jsou po zemích;
podlé cesty jejich a podlé skutků jejich soudil jsem je.
20. Nýbrž odšedše mezi národy, kamž přišli, poškvrnili jména svatosti
mé, když říkáno o nich: Že jsou lid Hospodinův, a že z jeho země
vyšli.
21. Ale slitoval jsem se pro jméno svatosti své, kteréhož poškvrnili
dům Izraelský mezi národy, kamž přišli.
22. Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Ne pro
vás já to učiním, ó dome Izraelský, ale pro jméno svatosti své,
kteréhož jste poškvrnili mezi národy, kamž jste přišli,
23. Abych posvětil jména svého velikého, kteréž bylo poškvrněno mezi
národy, kteréhož jste poškvrnili u prostřed nich, aby poznali
národové, že já jsem Hospodin, praví Panovník Hospodin, když posvěcen
budu v vás před očima jejich.
24. Nebo poberu vás z národů, a shromáždím vás ze všech zemí, a uvedu
vás do země vaší.
25. A pokropím vás vodou čistou, a čisti budete; ode všech poškvrn
vašich, i ode všech ukydaných bohů vašich očistím vás.
26. A dám vám srdce nové, a ducha nového dám do vnitřností vašich, a
odejma srdce kamenné z těla vašeho, dám vám srdce masité.
27. Ducha svého, pravím, dám do vnitřností vašich, a učiním, abyste v
ustanoveních mých chodili, a soudů mých ostříhali a činili je.
28. I budete bydliti v zemi, kterouž jsem byl dal otcům vašim, a
budete lidem mým, a já budu vaším Bohem.
29. Nebo vysvobodím vás ze všelijakých poškvrn vašich, a přivolám
obilé, a rozmnožím je, a nedopustím na vás hladu.
30. Rozmnožím i ovoce stromů a úrody polní, tak že neponesete více
potupy hladu mezi národy.
31. I rozpomenete se na zlé cesty vaše a na skutky vaše nedobré, tak
že sami se býti hodné ošklivosti uznáte pro nepravosti vaše a pro
ohavnosti vaše.
32. Ne pro vás já to učiním, praví Panovník Hospodin, známo vám buď.
Zahanbětež se a zastyďte za cesty své, dome Izraelský.
33. Takto praví Panovník Hospodin: V ten den, v kterémž vás očistím
ode všech nepravostí vašich, osadím města, a vzdělány budou pustiny.
34. A tak země pustá bude dělána, kteráž prvé byla pouští před očima
každého tudy jdoucího.
35. I řeknou: Země tato zpuštěná jest jako zahrada Eden, ano i města
pustá, zkažená a zbořená jsou ohrazena a osazena.
36. I zvědí národové, kteříž pozůstanou vůkol vás, že já Hospodin
vystavěl jsem zbořeniny, a vysadil pustiny. Já Hospodin mluvil jsem i
učiním.


Příspěvek byl publikován v rubrice Ezechiel. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.