Bible kralická: Genesis, 17. kapitola


1. Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu
Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně
přede mnou a budiž dokonalým.
2. A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně
velmi.
3. Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka:
4. Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.
5. Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham;
nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě.
6. A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy;
i králové z tebe vyjdou.
7. Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým
po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem
tvým i semene tvého po tobě.
8. Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš
pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich
Bohem.
9. Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i
símě tvé po tobě, po rodech svých.
10. Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým
po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý
pohlaví mužského.
11. Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou
a mezi vámi.
12. Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po
rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli
cizozemců byl, jenž není z semene tvého.
13. Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze
tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou.
14. Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své,
vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.
15. Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai,
ale Sára bude jméno její.
16. Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy;
králové národů z ní vyjdou.
17. Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém:
Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech
porodí?
18. I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou!
19. Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a
nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu
věčnou, i s semenem jeho po něm.
20. Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to,
aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat
zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.
21. Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce,
při tomto času.
22. A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.
23. Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě
svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví
mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten
den, jakž s ním Bůh mluvil.
24. A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo
neobřízky jeho.
25. Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo
neobřízky jeho.
26. Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.
27. I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce


Příspěvek byl publikován v rubrice Genesis. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.