Bible kralická: Genesis, 29. kapitola


1. Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.
2. A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila
při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu
studnice.
3. Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten
od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen
na vrch studnice, na místo jeho.
4. Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli:
Jsme z Cháran.
5. I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.
6. I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel
dcera jeho tamto jde s dobytkem.
7. Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek
byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste.
8. A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a
odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.
9. Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce
svého; neb ona pásla stádo.
10. Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho,
přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo
Lábana ujce svého.
11. A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.
12. Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn
Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému.
13. I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své,
že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on
pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.
14. Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s
ním přes celý měsíc.
15. Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi
sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?
16. (Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.
17. Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné
tváři.
18. I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za
Ráchel, dceru tvou mladší.
19. Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal
muži jinému; zůstaniž se mnou.
20. Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako
něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.
21. Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou
dnové moji, abych všel k ní.
22. Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.
23. U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.
24. Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.
25. A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi
mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy
oklamal?
26. Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla
mladší dříve, než prvorozená.
27. Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti
budeš u mne ještě sedm let jiných.
28. I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel
dceru svou za manželku.
29. Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.
30. Tedy všel také k Ráchel, a miloval jivíce než Líu; i sloužil u
něho ještě sedm let jiných.
31. Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel
nechal neplodné.
32. Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo
řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude
muž můj.
33. I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že
jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon.
34. A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně
muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest
jméno jeho Léví.
35. I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu
Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.


Příspěvek byl publikován v rubrice Genesis. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.