Bible kralická: Genesis, 35. kapitola


1. Potom mluvil Bůh k Jákobovi: Vstana, vstup do Bethel, a bydli tam;
a udělej tam oltář Bohu silnému, kterýž se ukázal tobě, kdyžs utíkal
před Ezau bratrem svým.
2. Tedy řekl Jákob čeládce své, a všechněm, kteříž s ním byli: Odvrzte
bohy cizí, kteréž máte mezi sebou, a očisťte se, a změňte roucha svá.
3. A vstanouce, vstupme do Bethel, a udělám tam oltář silnému Bohu,
kterýž vyslyšel mne v den ssoužení mého, a byl se mnou na cestě,
kterouž jsem šel.
4. Tedy dali Jákobovi všecky bohy cizí, kteréž měli, i náušnice,
kteréž byly na uších jejich; i zakopal je Jákob pod tím dubem, kterýž
byl u Sichem.
5. I brali se odtud. (A byl strach Boží na městech, kteráž byla vůkol
nich, a nehonili synů Jákobových.)
6. Tedy přišel Jákob do Lůz, kteréž jest v zemi Kananejské, (to již
slove Bethel,) on i všecken lid, kterýž byl s ním.
7. I vzdělal tu oltář, a nazval to místo Bůh silný Bethel; nebo tu se
mu byl zjevil Bůh, když utíkal před bratrem svým.
8. Tehdy umřela Debora, chovačka Rebeky, a pochována jest pod Bethel,
pod dubem; i nazval jméno jeho Allon Bachuth.
9. Ukázal se pak opět Bůh Jákobovi, když se navracoval z Pádan Syrské,
a požehnal mu.
10. I řekl jemu Bůh: Jméno tvé jest Jákob. Nebude více nazývano jméno
tvé toliko Jákob, ale Izrael také bude jméno tvé. Protož nazval jméno
jeho Izrael.
11. Řekl ještě Bůh jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; rostiž a množ
se; národ, nýbrž množství národů bude z tebe, i králové z bedr tvých
vyjdou.
12. A zemi tu, kterouž jsem dal Abrahamovi a Izákovi, tobě ji dám;
semeni také tvému po tobě dám tu zemi.
13. I vstoupil od něho Bůh z místa, na kterémž mluvil s ním.
14. Jákob pak vyzdvihl znamení pamětné na místě tom, na kterémž mluvil
s ním, sloup kamenný; a pokropil ho skropením, a svrchu polil jej
olejem.
15. A nazval Jákob jméno místa toho, na kterémž mluvil s ním Bůh,
Bethel.
16. I brali se z Bethel, a bylo již nedaleko do Efraty. I porodila
Ráchel, a těžkosti trpěla roděci.
17. A když s těžkostí rodila, řekla jí baba: Neboj se, nebo také
tohoto syna míti budeš.
18. I stalo se, když k smrti pracovala, (nebo umřela), nazvala jméno
jeho Ben Oni; ale otec jeho nazval ho Beniaminem.
19. I umřela Ráchel, a pochována jest na cestě k Efratě, jenž jest
Betlém.
20. A postavil Jákob znamení pamětné nad hrobem jejím; toť jest
znamení hrobu Ráchel až do dnešního dne.
21. I odebral se odtud Izrael, a rozbil stan svůj za věží Eder.
22. Stalo se pak také, když bydlil Izrael v té krajině, že Ruben šel,
a spal s Bálou, ženinou otce svého; o čemž uslyšel Izrael. Bylo pak
synů Jákobových dvanácte.
23. Synové pak Líe: Prvorozený Jákobův Ruben, potom Simeon, a Léví, a
Juda, a Izachar, a Zabulon.
24. Synové Ráchel: Jozef a Beniamin.
25. A synové Bály, děvky Ráchel: Dan a Neftalím.
26. A synové Zelfy, děvky Líe: Gád a Asser. Tiť jsou synové Jákobovi,
kteříž mu zrozeni jsou v Pádan Syrské.
27. Tedy přišel Jákob k Izákovi otci svému do Mamre, do města Arbe,
jenž jest Hebron, kdežto bydlil pohostinu Abraham a Izák.
28. A bylo dnů Izákových sto osmdesáte let.


Příspěvek byl publikován v rubrice Genesis. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.